8,32 procenta
Činí úrok z irských obligací s desetiletou splatností. Výnos požadovaný investory za nákup irských dluhopisů se v posledních týdnech pohybuje na nejvyšší úrovni od zavedení eura. Pokud by Irové museli další emise vydávat s tak vysokým úrokem, znamenalo by to enormní zátěž státního rozpočtu.
Extrémní škrty
Z již oškrtaných výdajů chtějí Irové příští rok ubrat další nejméně čtyři miliardy eur (98 miliard korun). Rychlé oznámení úsporného rozpočtu by mělo přispět k uklidnění trhů.
500 miliard eur
(asi 12,3 bilionu korun) činí celkový objem španělského veřejného dluhu. Dnes chce Madrid prodat státní dluhopisy za další čtyři miliardy eur (98 miliard korun).
Je na řadě Portugalsko?
Jedna z nejchudších zemí eurozóny je v očích investorů také velmi zranitelná. To se již projevilo růstem úroků státních dluhopisů s roční splatností na 4,8 procenta, což je o 1,5 procenta více než při aukci před čtrnácti dny.
Nutnost finanční pomoci na záchranu Irska nabývá jasnější obrysy. Guvernér irské centrální banky Patrick Honohan ve čtvrtek řekl, že očekává, že země zažádá o pomoc od EU a MMF v řádu "desítek miliard" eur na záchranu svých bank.
"Očekávání jsou taková, že jednání a diskuse budou efektivní a povedou k uvolnění a čerpání úvěru," řekl Honohan v rozhlasové stanici RTE. "Určitě mluvíme o velmi značném úvěru ... v desítkách miliard eur, nic přesného však v této fázi zatím na stole není," dodal.
Definitivní rozhodnutí podle BBC je na irské vládě, která se zatím k žádosti o pomoc nevyjádřila. Redaktor BBC Robert Peston řekl, že pokud jde o irský odpor vůči finanční pomoci, tak nyní přišel "game over". "Irská vláda už stěží může jít proti radě svých partnerů (eurozóna) i vlastní centrální bance," řekl Peston.
Současné ekonomické problémy Irska českou ekonomiku příliš neovlivňují, protože příliš nezasahují exportní trhy důležité pro Českou republiku. Na čtvrtečním setkání s prezidentem Václavem Klausem to uvedl guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Dublin dosud trval na tom, že svůj státní dluh zvládne bez cizí pomoci. V úterý ale Irové spolu se zástupci Evropské unie oznámili, že do země přijedou zástupci EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), aby jednali o dluhové krizi. Již ve středu irský ministr financí Brian Lenihan připustil, že kvůli útoku na společnou měnu musí země hledat podporu u EU a MMF.
"Irsko bylo v minulých týdnech v centru útoku na euro. Je důležité vybudovat obranu a zajistit, aby společná měna byla chráněna," řekl Lenihan v rozhovoru pro irské rádio.
Mise EU a MMF má zjistit přesnější požadavky na pomoc, kterou chtějí velké země EU v čele s Německem Dublinu proti jeho vůli vnutit, aby zajistily stabilitu eura. Irská vláda má financování svých potřeb zajištěné až do léta 2011 a do té doby žádné nové peníze nepotřebuje. Má pouze zájem o pomoc pro své banky, jejichž sanace letos dostane státní rozpočet do rekordního deficitu 32 procent hrubého domácího produktu.
Klíčem krize jsou banky
Jádro irské krize se nachází ve stavu bank. Plná hloubka problému vyšla najevo až v posledních týdnech. Ukázalo se, že cena za sanaci sektoru pravděpodobně překročí 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun), což z Irska skokem učiní jednu z nejzadluženějších zemí EU.
Irsko chce získat důvěru trhů dalším zostřením úsporných opatření. Platební neschopnost irské vládě bezprostředně přímo nehrozí, nové dluhopisy plánuje vydat až v druhém čtvrtletí příštího roku, ale irské banky nedůvěra trhu silně zasáhla a bez pomoci Evropské centrální banky by nemohly fungovat.
Dublin může získat významnou pomoc i od Velké Británie, která je mimo eurozónu. Náměstek ministra financí londýnské vlády Mark Hoban potvrdil, že může jít o úvěr v řádu miliard liber. Euroskeptici mezi konzervativními poslanci však naléhají, aby Británie Irsku půjčovala jen přímo a vyvázala se z podílu na záchranném fondu EU.
Irská nákaza dopadá i na další
Strach z osudu zadluženého Irska začíná přímo dopadat na rozpočty dalších států eurozóny. Portugalci včera udali roční dluhopisy jen za cenu zvýšení úroků o víc než 1,5 procenta ve srovnání s aukcí, která proběhla před pouhými čtrnácti dny. Nyní musí Portugalci platit úrok 4,8 procenta.
K podobnému kroku dnes bude pravděpodobně donuceno i Španělsko, jehož potíže by už mohly eurozónu výrazně destabilizovat. Právě obavy z tlaku finančních trhů jsou důvodem, proč politici z Pyrenejského poloostrova i bruselští funkcionář tlačí Irsko k přijetí pomoci z evropského záchranného fondu.
V posledních dnech se zadrhla i finanční pomoc Řecku. Rakouský ministr financí Josef Pröl odmítl uvolnit částku, jíž se jeho země měla podílet na úvěru zemí eurozóny. Důvodem je, že Atény neplní vlastní závazky na snížení rozpočtového schodku. Řecko tak pravděpodobně dostane peníze až v lednu. Podle Evropské komise i řecké vlády posunutí výplaty devíti miliard eur (asi 221 miliard korun) nezpůsobí závažnější problémy.
Potíže zadlužených zemí se promítají do hodnoty evropské měny. Včera se její kurs pohyboval kolem hodnoty 1,35 dolaru za euro. Oproti začátku listopadu, kdy trhy rozbouřil americký plán na další uvolnění měnové politiky, euro k dolaru oslabilo o osm centů. Prohloubení problémů Portugalska a Španělska by mohlo euro dále oslabit.
