Mubarakova dynastie stojí před rozhodujícím okamžikem. V ohrožení je dědičné postoupení prezidentského úřadu z otce na syna Gamala v příštích volbách na podzim 2011, což by bez zabezpečení ústavní většiny Národně demokratické strany v dolní komoře parlamentu bylo komplikovanější, i když určitě ne nemožné. Je proto potřebné nasadit všechny dostupné prostředky k zajištění dostatečně pevné pozice pro uskutečnění tohoto mocenského posunu.

Cestu nejmenšího odporu představuje kooptace nezdárných politických stran, paradoxně nazývaných opozicí, které můžou nemorální spolupráci s vládní stranou ve volbách jenom získat. O ideologickou orientaci potenciálních agentů moci v této hře samozřejmě vůbec nejde.

Bez zahraničních pozorovatelů

K regulérnosti hlasování nepřispěje ani zákaz monitorování voleb mezinárodními pozorovateli. Mezinárodní apel na vládu chápe Mubarak jako zasahování do vnitřních záležitostí státu. Je zjevné, že jeho výklad slova „regulérnost" se poněkud liší.

Mohlo by se zdát, že kritikou mezinárodních požadavků prezident ohrožuje rizikový vztah se Spojenými státy, které se v rétorické rovině zasazují o prosazování demokratických reforem v Egyptě. Ale vágní odezva z Washingtonu na předvolební kroky vlády naznačuje, že egyptskému režimu projde prakticky všechno, pokud neohrozí americké ekonomické zájmy v zemi, případně výrazněji nenaruší linii americké zahraniční politiky v blízkovýchodním konfliktu.  

Islamisti jako prioritní cíl

Podobně jako v minulých volbách v roce 2005 se režim určitě nebude zdráhat uvést do plné pohotovosti bezpečnostní složky státu, nejúčinnější páku proti opozici. Islamistické hnutí Muslimského bratrstva se nepochybně stane prioritním cílem režimu. Svědčí o tom jednak vyšší míra zatýkání členů a kandidátů hnutí v předvolební kampani oproti minulým hlasováním. Současně se významný vládní činitel Mufída Šihaba vyjádřil, že „dovolit Muslimskému bratrstvu získat volební triumf v roku 2005 byla chyba, která se nebude opakovat".

Míra násilností se proto pravděpodobně znásobí v závislosti na potřebě Mubarakovy vládní strany upevnit své mocenské postavení před přesunem moci na Gamala. Střety s Muslimskými bratry se ve volební neděli patrně vyostří také v souvislosti s nedávnými legislativními změnami, které například zakazují používat náboženské slogany. V kontextu 29 let trvajícího výjimečného stavu v zemi se dá předpokládat, že režim bude nové zákony aplikovat zeširoka a pod podobné zákazy zahrne také přestupky jiné povahy.

Oficiální webové stránky egyptské volební komise informují občany, že se ve volební den mají zdržet zastrašování, podplácení a jiných forem narušování volebního procesu. Přitom je více než jisté, že samotný režim Mubaraka se od těchto pravidel velice vzdálí.

 

Nataša Kubíková

Autorka je spolupracovnicí AMO