Vezměte si prosím následující seznam do ruky, až budete zase někdy přemýšlet o tom, koho volit. Jsou na něm ti poslanci, kvůli kterým v pátek spadl pod stůl asi nejnadějnější pokus omezit velmi širokou imunitu poslanců a senátorů. Ta je v Česku nebývale široká a i Nečasova vláda letos uznala, že její rozměry celé roky dalece přesahují správný princip ochrany zákonodárce před tím, aby mu někdo pod záminkou vyšetřování bránil vykonávat mandát. I Nečasova vláda uznala, že v Česku jde, na rozdíl od většiny civilizovaných evropských zemí, spíše o nezasloužené privilegium.

Hlasování dopadlo tristně – byl pátek, pro mnoho poslanců tedy taková malá sobota, šlo o imunitu, v sále bylo při hlasování pouhých 124 z dvou stovek poslanců. Na schválení bylo potřeba 120 hlasů, protože jde o ústavní zákon a hlasů pro bylo pouhopouhých 89.

Je dobré vědět, že vládní tábor, který se tvářil, že konečně pochopil, že široká imunita není v pořádku, neudělal v pátek nic moc pro to, aby omezení imunity prošlo. Chybělo mu ze 118 hlasů hned 31. To nevypadá na nějaké velké odhodlání. Přitom právě vládní poslanci mají svojí vládu kvůli slibu, že změní papalášský styl české politiky. Není v tomhle směru důležitějšího zákona, než omezení imunity.

Dokonce se dá říct, že omezení imunity neprošlo právě kvůli poslancům ODS, TOP 09 a Věcem veřejným. Protože jim vlastně stačilo získat pro hlasování pouhé dva opoziční poslance a z řad ČSSD byli nakonec pro tři poslanci. (je to ale dost dobře možné chápat jako trik, ČSSD v době hlasování věděla, že návrh nemůže projít a pár hlasů pro se mělo objevit právě proto, aby se neúspěch dal svést právě na vládní tábor.)

Je také dobré vědět, že ČSSD, která po volbách tvrdila, že tento vládní pokus omezit imunitu podpoří, měla jediný argument, proč to v pátek neudělala: vláda s ní o návrhu předem málo jednala. K tomu je snad zbytečné cokoli dodávat.

Vlastně ale ani nemá smysl hledat konkrétního viníka. Omezit si své privilegium odmítly všechny strany a nejvíc ti poslanci, kteří na hlasování vůbec nedorazili. Tady je jejich seznam:

 

Chyběli za ODS:

Walter Bartoš

Jaroslav Plachý

Pavel Svoboda

Václav Baštýř

Jan Bauer

Zdeněk Boháč (omluvil se pro „zdravotní důvody“)

David Vodrážka

Lenka Kohoutová

Petr Nečas (premiér má ovšem jako jeden z mála jasnou omluvu, byl na důležitém jednání evropské rady v Bruselu)

Pavel Drobil

Radim Fiala

Jiří Pospíšil (uvedl „zdravotní důvody“)

Dana Filipi

Aleš Rádl

Jiří Papež

Ivana Weberová

 

 

Chyběli za ČSSD:

Jan Hamáček

Jiří Koskuba

Ladislav Šincl

Michal Hašek

Petr Jalowiczor (uvedl „zdravotní důvody“)

Josef Novotný ml.

Jaroslav Vandas

Milada Emmerová

Ivan Ohlídal

Pavel Antonín

František Bublan

Václav Neubauer

Hana Orgoníková

Pavel Ploc

Miroslava Strnadlová

Jeroným Tejc

Miroslav Váňa

Lubomír Zaorálek

Karel Černý

Jan Chvojka

František Novosad

David Rath

Ladislav Skopal

Cyril Zapletal

Vlasta Bohdalová

Richard Dolejš

Jaroslav Krákora

Vladimíra Lesenská

Martin Pecina

Adam Rykala

Josef Smýkal

Jiří Šlégr

Ladislav Velebný

Jiří Zemánek

Pavel Holík

Vítězslav Jandák

Jiří Krátký

Josef Tancoš

Dana Váhalová

Václav Votava

Václav Zemek

 

 

Chyběli za TOP 09:

Jana Kaslová

Jan Husák (uvedl „zdravotní důvody“)

Jitka Chalánková

Jan Farský (omluvil se pro „zdravotní důvody“)

Leoš Heger

Pavol Lukša

Jiří Oliva

Vlasta Parkanová (omluvila se ze „zdravotních důvodů“)

Aleš Roztočil

Bořivoj Šarapatka

 

 

Chyběli za Věci veřejné:

David Kádner

Milan Šťovíček

Vít Bárta

Radek John

Jaroslav Škárka

Související