VÝŠE PENĚŽITÉ POMOCI ZAMĚSTNANCŮM PŘI PLATEBNÍ NESCHOPNOSTI ZAMĚSTNAVATELE

Dotaz: Jak vysoká je aktuálně pomoc zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů? Kolik peněz může dostat jeden zaměstnanec? Proplacení jakých částek lze požadovat?

Odpověď: Podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění pozdějších předpisů, má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od úřadu práce.

Vedle toho, že zaměstnavatel neuspokojil splatné mzdové nároky svých pracovníků (anebo je uspokojil jen částečně), musí být splněna ještě druhá podmínka, a to, že na zaměstnavatele (proti zaměstnavateli) byl podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice, resp. na něj bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení. (Návrh na zahájení insolvenčního řízení přitom může podat i zaměstnanec dlužníka. Na rozdíl od ostatních věřitelů je zvýhodněn v tom, že spočívá-li jeho splatná pohledávka pouze v pracovně-právních nárocích, pak mu jako insolvenčnímu navrhovateli insolvenční soud nemůže uložit, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Nikdy ale nestačí existence jen jednoho věřitele. Dlužník musí mít více věřitelů, z povahy věci nejméně dva.)

Mzdové nároky může (u úřadu práce) uplatnit (požadovat jejich náhradní výplatu) zaměstnanec, který má sjednán se zaměstnavatelem pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti, na základě kterých mu vznikly - v rozhodném období - mzdové nároky nevyplacené zaměstnavatelem. Takové právo mají i zaměstnanci, jejichž pracovně-právní vztah v tomto období skončil a u zaměstnavatele již nepracují, pokud nevyplacené mzdové nároky spadají do rozhodného období.

Pracovníci nebo bývalí zaměstnanci mohou žádat nejen o běžnou mzdu (plat), ale také o odstupné nebo náhrady ucházející mzdy nebo platu, např. za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele, jakož i odměnu nebo její náhradu, která zaměstnanci náleží podle dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti.

Neposkytuje se ovšem odměna za dohodu o provedení práce; ani náhrada způsobené škody pracovníkovi, cestovní náhrady apod.

Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kterýkoliv úřad práce. K rozhodování o nároku je však úřad práce místně příslušný dle § 4 odst. 2 zákona. Pokud zaměstnanec žádá o uspokojení mzdových nároků úřad práce, který není místně příslušný, tento úřad práce postoupí žádost neprodleně místně příslušnému úřadu práce. Při podání žádosti je třeba dodržet lhůtu dle § 4 odst. 5 zákona. Náležitosti žádosti jsou specifikovány v § 6 zákona.

Klíčovým je pro výplatu mzdových nároků vymezení rozhodného období, v němž (za něž) tyto nároky vznikly a mohou být uspokojeny státem namísto insolventního zaměstnavatele. Rozhodným obdobím je kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři následující kalendářní měsíce. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 10. 12. 2009, je rozhodným obdobím doba od 1. 9. 2009 do 31. 3. 2010 včetně prosince 2009. Byl-li např. podán návrh na zahájení insolvenčního řízení 12. 7. 2010, je rozhodným obdobím doba od 1. 4. 2010 do 31. 10. 2010 včetně července 2010.

Zaměstnanec může uplatňovat mzdové nároky za tři měsíce rozhodného období. Příslušné měsíce si vybere sám a specifikuje je v příslušné žádosti úřadu práce o uspokojení svých mzdových nároků. Jestliže bude např. návrh na zahájení insolvenčního řízení podán 2. 9. 2010 (rozhodné období tedy bude od 1. 6. do 31. 12. 2010) a zaměstnavatel nevyplatí mzdu za červenec a srpen 2010 a za říjen 2010, pak uspokojení mzdových nároků za všechny tyto měsíce může zaměstnanec požadovat po úřadu práce (samozřejmě za podmínky, že i ty nejpozději vzniklé, resp. uplatňované mzdové nároky jsou, resp. budou již splatné - to znamená, že například v září 2010 není možné žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2010, natož pak za zmíněný říjen 2010, protože mzda za daný měsíc, resp. měsíce, ještě není splatná).

Úřad práce však může uspokojit mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči jednomu a témuž zaměstnavateli v období jednoho roku pouze jednou: Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí dvanácti měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

Nevyplacené mzdové nároky nemůže uplatňovat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele, který byl v rozhodném období statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního orgánu a měl u tohoto zaměstnavatele nejméně poloviční majetkovou účast.

Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc jeden a půl násobek rozhodné částky. (Rozhodnou částku vyhlašuje a zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů vždy s účinností (tj. pro období) od 1. května kalendářního roku na dobu dvanácti kalendářních měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok.) Vychází se z rozhodné částky platné (a účinné) v den vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo v den podání insolvenčního návrhu.

Pro období od 1. 5. 2009 do 30. 4. 2010 (tedy byl-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení po 30. 4. 2009) jde o částku 23 542,- Kč, 1,5násobkem této částky je 35 313,- Kč. Pro období od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 (tedy byl-li nebo bude-li podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium po 30. 4. 2010) jde o částku 23 598,- Kč, 1,5 násobkem této částky je 35 397,- Kč.

Maximální možnou částkou, kterou může zaměstnanec (celkem, tedy za tři měsíce) obdržet, je pak částka 105 939,- Kč (pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno do 30. 4. 2010 včetně), resp. částka 106 191,- Kč (pokud byl nebo bude insolvenční návrh podán nebo moratorium vyhlášeno po 30. 4. 2010). Uvedené částky, které může zaměstnanec obdržet, jsou částkami hrubými, z nichž se srážejí povinné odvody; před uspokojením mzdových nároků provede úřad práce příslušné srážky.

Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, úřad práce do deseti dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok pouze ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.


Odpověď na dotaz zpracoval

Richard W. Fetter
podnikový právník, Praha

Související