Vážený tazateli,

ve Vašem dotazu neuvádíte, jak konkrétně máte stanovenou pracovní dobu, což je pro posouzení podstatné. Obecně je možné říct, že v době trvání pracovní cesty je vše, co zasahuje do pracovní doby výkonem práce (popřípadě překážkou v práci na straně zaměstnavatele) a mzda se Vám nekrátí. Doba, která nezasahuje do pracovní doby a v rámci které vykonáváte práci je prací přesčas.

Cestování, popřípadě odpočinek, které nezasahuje do stanovené pracovní doby, není prací přesčas a tak Vám za něj nepřísluší mzda ani náhradní volno, a náleží Vám pouze cestovní náhrady.

Pro přehlednost uvedu tento příklad:

Zaměstnanec má pravidelnou týdenní pracovní dobu rozvrženou do pětidenního pracovního týdne o délce 40 hodin, přičemž začátek směn určil zaměstnavatel na 7.30 hod. a konec na 16.00 hod.

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu a vyjel z místa na pracovní cestu v 5.00 hod. a do místa dorazil v 10.00 hod. V 10.00 hod. začal plnit pracovní úkol. Nazpět se vydal v 15.00 hod, kdy ukončil práci, a vrátil se v 19.00 hod.

Doba od 5.00 do 7.30 hod. a od 16.00 do 19.00 hod. se posuzuje jako doba překonávání vzdálenosti. Jedná se o dobu cestování, za kterou náležejí náhrady cestovních výdajů. (Cestovní náhrady samozřejmě náležejí i za dobu od 7.30 do 16.00 hod.) Doba od 7.30 hod. do 10.00 hod. a od 15.00 hod. do 16.00 hod je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, protože zaměstnanec během ní plnil jiné úkoly, než pracovní úkoly vyplývající ze sjednaného druhu práce tedy „ o jinou činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“. Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda (mzda se mu nekrátí) nebo náhrada ve výši průměrného výdělku. Za dobu od 9.00 do 15.00 hod. (s výjimkou doby pracovní přestávky na jídlo a oddech) náleží zaměstnanci mzda nebo plat.

Související