„Nechodím bojovat, abych měl modřiny, ale abych vyhrál,“ tvrdí sebevědomě Václav Novák, krizový manažer, který se podílel na záchranném plánu ČSA, krizovém financování Setuzy i na finanční a provozní restrukturalizaci holdingu Vítkovice. Jeho přednáška byla vánočním dárkem pro členy České asociace pro finanční řízení (CAFIN).

Václav Novák je špička ve svém oboru, věnuje se výhradně krizovému managementu. Chce-li podle něj manažer vyvést firmu z krize, musí nutné změny vysvětlit jak nadřízeným, kteří mají moc o změnách rozhodovat, tak také podřízeným. „Piloti a zaměstnanci ČSA museli být na mé straně,“ popisuje záchranu českých aerolinek, „proto jsem se osobně setkal s 1 500 zaměstnanci z celkového počtu 4 500. Přesvědčit zaměstnance bývá ten nejsložitější úkol,“ říká Novák, „Oni jsou ti, kteří přicházejí o peníze.“

Tento krizový manažer stojí i za restrukturalizací Vítkovic – tu nejprve sám ale odmítl. Nakonec na nabídku kývl a před zaměstnanci neskrýval pravdu: „Měl jsem pro ně dvě špatné zprávy: že se budou snižovat platy a že polovinu z nich propustím.“ I přes drsný začátek získal důvěru odborářů a to tím, že trávil ve firmě hodiny navíc, až zaměstnanci pochopili, že bez plánových změn společnost padne.

Na příkladech ČSA a Vítkovic zrekapituloval Novák pět zásadních kroků nutných při jakékoliv restrukturalizaci:

» zajistit peníze
» zprůhlednit chod firmy (controlling)
» ořezat náklady
» přejít na procesní řízení
» energetizovat zaměstnance

Tyto kroky zaručují podle Nováka úspěch. Důraz kladl zvláště na controlling, k němuž má dle svých slov kladný vztah: „Potenciál controllingu u nás není zdaleka ještě vyčerpán. Controlling nesleduje halíře, ale trendy.“


Během diskuze se přítomní ještě dozvěděli, že je důležité, aby při řešení nutných změn vedoucích k záchraně podniku stanovili nějakého konkrétního nepřítele. „Nepřítel je společné téma pro strany, které by se spolu jinak nebyly schopné dohodnout,“ zdůvodnil svoji myšlenku Václav Novák. V závěru se podělil ještě o jeden poznatek: „Odměňováni jsme podle toho, co si domluvíme. Ne podle toho, co si zasloužíme.“