Dobrý den,
potřeboval bych vědět, za jakých podmínek má moje manželka nárok na odstupné při skončení pracovního poměru a za jakých okolností naopak ne, v následujícím případě:
Manželka je zaměstnaná v místní pobočce státního úřadu (ÚZSVM) s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Od 1.února t. r. má být v rámci tzv. "úsporných" opatření současné vlády tato pobočka zrušena sloučením s jiným pracovištěm tohoto úřadu, které možná převezme část jejích zaměstnanců. Zároveň ale má být na všech pracovištích zrušena pozice, kterou manželka zastává, takže podobně jako někteří další zaměstnanci nejspíš obdrží výpověď pro nadbytečnost z organizačních důvodů a měla by tedy pak mít nárok na odstupné. Přestože termín, ke kterému jejich pracoviště končí, je již za pár dní, dotčeným zaměstnancům dosud otevřeně nikdo nic neřekl a výpovědi asi dostanou až na poslední chvíli. To je ale bohužel běžný způsob jednání s lidmi za tohoto režimu.
Proto aby nezůstala našemu zchudlému státu "na krku" coby nezaměstnaná a nemusela k němu chodit žebrat o podporu, začala si manželka raději již v předstihu shánět zaměstnání, což je v jejím věku (několik let před důchodem) a v regionu s jednou z největších nezaměstnaností v republice problém, s nímž si nevědí rady ani hlavy pomazané, povolané a zaplacené mnohem lépe, nežli my řadoví státní zaměstnanci. Podařilo se jí zjistit, že na pracovišti tohoto úřadu (ÚZSVM) v jiném regionu mají na pozici, která by jí mohla vyhovovat, volné pracovní místo a měli by o ni zájem, ale jen na dobu určitou jako zástup za mateřskou. Zřejmě tedy nebude možný pouhý převod na jiné místo v rámci stejného zaměstnavatele, bez ukončení stávajícího pracovního poměru a uzavření nového. Chtěl bych vědět, zda v případě ukončení stávajícího a uzavření nového pracovního poměru se stejným zaměstnavatelem má nárok na odstupné resp. za jakých podmínek.
Navíc mám obavy, že až se o této možnosti dozví její nadřízení, budou ji nutit k ukončení stávajícího pracovního poměru dohodou a to i s ohledem na to, že požadovaný nástup na nové místo spadá do doby, kdy by jí jinak ještě běžela výpovědní lhůta a ona by potřebovala skončit dříve, aby ten nástup stihla. Může mít nárok na odstupné i v tomto případě a za jakých podmínek?
Jsem toho názoru, že by proti ostatním byla výrazně poškozena, pokud by žádné odstupné nedostala a přitom byl stávající pracovní poměr ukončen a sjednán nový jen na dobu určitou třebaže se stejným zaměstnavatelem. Po jeho skončení uplynutím sjednané doby už nárok na žádné odstupné mít nebude a navíc nový pracovní poměr může být zaměstnavatelem rozvázán ještě ve zkušební lhůtě bez udání důvodu a rovněž bez nároku na odstupné. Samozřejmě chápu, že pokud by u stávajícího zaměstnavatele byla pouze převedena na jiné místo a pracoviště bez ukončení stávajícího pracovního poměru, který by tak dál pokračoval, tak nyní nárok na žádné odstupné nemá, ale měla by na něj nárok v budoucnu, pokud by podobná situace nastala později. Toto by sice bylo pro mou manželku asi nejlepší řešení, ale takto to ze strany jejího zaměstnavatele nejspíš řešeno nebude, takže bych potřeboval znát odpověď na ty předchozí varianty.
S poděkováním za odpověď a vysvětlení František Kreisinger
Vážený tazateli,
bohužel Vás svou odpovědí zřejmě příliš nepotěším, ale zákoník práce upravuje stav za Vámi uváděné situace zcela jasně. Dle § 68 zmiňovaného zákona platí, že pokud zaměstnanec po ukončení pracovního poměru opětovně nastoupí u dřívějšího zaměstnavatele do zaměstnání před uplynutím doby určené dle počtu násobků průměrných výdělků, z kterých byla určena výše odstupného, pak mu vzniká povinnost toto odstupné nebo jeho poměrnou část vrátit. Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené násobkem průměrných výdělků. Výše nastíněný právní stav se vztahuje k vykonávání práce u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru (uzavřeném na dobu neurčitou i určitou ) nebo na základě dohody o pracovní činnosti.