Ve srovnání s tím, co se děje ve světě, je necelá miliarda korun pro firmu Haguess v souvislosti s Opencard jen drobností. Stačí se třeba podívat do Moskvy a zjistíte, že pražští šikulové se mají ještě hodně co učit.

Poté, co byl loni odstraněn úporně se bránící dlouholetý moskevský primátor Jurij Lužkov, přišel čas i na další změny. Nový starosta Sergej Sobjanin si například loni v listopadu objednal audit fungování moskevského metra. Čtení závěrečné zprávy auditorů je vskutku zábavné a pro mnohé jistě i inspirativní. Méně se baví dlouholetý šéf metra Dmitrij Gajev, který nyní čelí trestnímu oznámení.

20 let v čele metra

Přitom Dmitrij Gajev je přímo ztělesněním fungování ruské metropole za vlády Jurije Lužkova. Šéfem metra se stal už v dalekém roce 1991 a Moskvané si ho hlavně pamatují z televizních vystoupení, kdy si stěžoval na nedostatek peněz a vysvětloval tím další zdražení jízdného.

Přitom se nedá říct, že by na modernizaci metra šly malé prostředky. Jen za poslední dva roky moskevský rozpočet věnoval na tyto účely 100 miliard rublů (asi 75 miliard korun). Auditoři ale zjistili, že 14 miliard šlo bokem a nebyly uvedeny v účetnictví. Podle jednoho z auditorů Sergeje Rjabuchina šlo patrně o to, aby se zastupitelé a experti neptali, proč metro kupuje třeba písek za 1080 rublů za kubík, když na trhu stojí 400.

Podle jeho odhadu byla výstavba některých stanic zbytečně dražší o 20-30 %. Mne osobně zaujala informace, že stanice Kožuchovskaja stála 10 miliard rublů, čímž byl původní rozpočet překročen o 225 %. Vzhledem k tomu, že jsem touto stanicí několik let denně projížděl, nemohu nesdílet údiv auditorů, co na této vcelku banální zastávce mohlo být tak drahého.

To ovšem českého čtenáře, obeznámeného s peripetiemi okolo výstavby tunelu Blanka, nemůže překvapit. (O kolik že je Blanka dražší? Nezní vám to číslo povědomě?) A také ho těžko bude šokovat zjištění, že jízdenky s magnetickým páskem si metro nevyrábělo samo, ale kupovalo od soukromé firmy. Auditorům se nelíbilo, že za jeden lístek si firma účtuje deset rublů, když cestující zaplatí 26 rublů. Každý, kdo si pamatuje, jak byla odměňována třeba firma Haguess, může jen pokrčit rameny.

Pravda, ruské podmínky jsou specifické, takže Gajev nemusel nijak skrývat, že sedí v dozorčí radě zmíněné firmy a že v ní pracuje jeho syn Vladimir. Oblíbená (nejen) pražská metoda s akciemi na doručitele tedy nemusela být použita.

Gajev vynálezce

Nicméně Dmitrij Gajev přišel ještě na jeden způsob, kterak zlepšit své finanční zajištění. Stal se vynálezcem. Alespoň to vyplývá z oficiálního účetnictví metra. Podle něho totiž Gajev je významným badatelem. Vynalezl například systém videomonitoringu vagonů metra nebo automat na lístky.

Nepřejícní auditoři ale nechtějí Gajevovy zásluhy uznat a tvrdí, že například systém automatizovaného placení jízdného v roce 1997 zaplatil stát a podivují se, jak se Gajevovi půl roku po zavedení do praxe podařilo si systém zaregistrovat jako patent. Diví se také, proč metro svému šéfovi za systém zaplatilo 12 milionů rublů a dalších 10 milionů ročně za licenční poplatky.

Tímto rozhodně nechci tvrdit, že se mezi našimi mocipány nenalézají vynálezci srovnatelní s Járou Cimrmanem. Možná o nich jenom nevíme.