Vážený tazateli,
obecně je nutno připomenout, že pracovní pohotovostí se rozumí doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písmeno h zákoníku práce). Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti pak zaměstnanci přísluší odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (§ 95 ve spojení s §140 zákoníku práce). Z toho vyplývá, že zaměstnavatel Vám nemůže pracovní pohotovost jednostranně nařídit. V dohodě o konání pracovní pohotovosti (může být uzavřena i ústně) je proto nutné dojednat, v jakém rozsahu bude zaměstnanec pohotovost vykonávat tzn. v jakém rozsahu denně, týdenně nebo měsíčně atd. Zákoník práce sám o sobě žádné omezení rozsahu pohotovosti neobsahuje. To se ovšem týká pohotovosti, po dobu které nedojde k výkonu práce (jinak by se jednalo o práci přesčas, pro kterou zákoník již určité limity obsahuje). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že když Vaše dohoda se zaměstnavatelem počítá i s tím, že můžete držet pracovní pohotovost po celou dobu odpočinku, není pak postup zaměstnavatele protiprávní.

Související