Zlato se pod tlakem televizních záběrů z Blízkého východu šplhá k novým životním maximům. Motorem jeho růstu je ale strach, který není dlouhodobě udržitelný. Až pomine, může řada investorů splakat nad výdělkem.

Proč vlastně lidé chtějí zlato? Investoři si ho zvykli využívat jako parkoviště pro své úspory ve chvílích, kdy se bojí všech ostatních alternativ. Strach může pramenit z obav, že jednotlivci, podniky nebo vlády nebudou schopni splácet své dluhy.

V takových chvílích se investoři zbavují akcií i podnikových dluhopisů a přelévají peníze do superbezpečných amerických a německých vládních dluhopisů nebo do zlata. Horší je, když se k tomu všemu přidá strach z inflace. Pak se trhy bojí jako čert kříže i všech fixně úročených vládních dluhopisů a zlato zažívá žně.

To je přesně dnešní situace, kdy strach z dluhové pasti na periferiích eurozóny doplňuje napětí na Blízkém východě a raketový růst cen ropy.

Zlato je ale přes veškerou svoji oblibu relativně špatná pojistka. Představa, že by se v dnešním světě závislém na bezhotovostních platbách znovu dalo platit zlatem, je spíše úsměvná, a navíc poskytuje jen omezenou ochranu proti inflaci. Když pomineme konec sedmdesátých let, byla vazba dolarové ceny zlata a amerických spotřebitelských cen velice slabá.

Zlato je dobrou pojistkou pouze v případě extrémních nárůstů inflace (sedmdesátá léta) nebo do chvíle, než začnou proti pozvolně rostoucí inflaci bojovat klíčové centrální banky. Utahování měnové politiky v USA a v Evropě je pro zlato zpravidla smrtelné.

Je to dáno tím, že investice do zlata je svojí povahou jiná než investice do akcií, dluhopisů nebo nemovitostí. Na rozdíl od nich zlato nenese žádný výnos a je tak od začátku do konce čirou spekulací na další růst ceny. Takové spekulace jsou zpravidla kriticky závislé na levných penězích od centrálních bank a na strachu z toho, že pro vaše peníze neexistuje na světě jiné bezpečné místo.

Pokud tento strach opadá, odhodlají se centrální banky dříve nebo později k utažení měnové politiky – zdražení peněz. To prodražuje i spekulace a současně tlumí inflační očekávání. Zlato je vám v tuto chvíli k ničemu a vidina poklesu jeho ceny z něj dělá horký brambor ve vašich dlaních. Dluhopisy vám přinášejí úrokové zhodnocení v podobě kuponů, akcie ve formě dividendy a z nemovitosti máte nájem. U všech těchto investic můžete zhodnotit, zda jsou pro vás z pohledu dnešní ceny výnosné. Ze zlata nemáte nic. Chcete ho pouze ve chvíli, kdy jeho cena roste a vy máte jako ostatní strach, že na všem dalším reálně proděláte.

Dobře to před časem vystihl nejslavnější investor naší doby Warren Buffet. „Když dáte všechno zlato dohromady, dostanete krychli s délkou hrany zhruba dvacet metrů. Tato krychle vám nepřináší žádný výnos, a její hodnota dnes přesto převyšuje třetinu celého amerického akciového trhu.“ Z toho máte přitom roční zisk pět set miliard dolarů. Pokud tedy nečekáte příchod třetí světové války a věříte, že kapitalistické ekonomiky budou i nadále generovat reálný výnos, dejte od zlata radši ruce pryč.

Psáno pro Lidové noviny