Existuje několik strategií kdy a za jakých okolností akcie koupit a prodat.  Která z nich je vhodná pro Vás? 

  • Kupujte akcie, kdykoli máte peníze
  • Nakupujte při propadu
  • Nakupujte levně (value investing)
  • Kup a drž

Value investing (hodnotové investování) nebo “nákup levně s vidinou rychlého růstu” je nejznámější strategie jak vybírat akciové tituly do svého portfolia.  Tato strategie se stala populární díky úspěsnosti Warrena Buffeta, který ji používal. Buffet před tím, než akcii koupil, zjistil její hodnotu, kterou pak porovnal s cenou, za kterou byla akcie nabízená. Poměr ceny a hodnoty nakonec rozhodl, jesti ji Buffet koupil nebo ne.  Čím byla větší hodnota v porovnání s cenou, tím větší zájem Buffet patrně měl. Na druhou stranu, pokud byl celý trh významně předražen a akcie s příznivým poměrem hodnota/cena se nevyskytly, Buffet jednoduše nic nekoupil.

Princip value investing je založený na “hodnotě” akcie.  Je tedy potřebné rozlišovat rozdíl mezi value investing a “nákupu při poklesu” nebo “nákupu při propadu”, kdy dochází jenom k poklesu ceny akcie vůči její původní ceně, nemusí se tedy jednat o podhodnocenou akcii.

Value investing obhajuje několik známých ekonomů. Jedním z prvních propagátorů této strategie byl Benjamin Graham (1896 - 1976), americký ekonom, profesionální investor, autor knihy Inteligentní investor a často referovaný jako „učitel Warrena Buffetta“. 

Inteligentní investor, rozepsaný již v 70. letech, se stal znovu aktuální a velice vyhledávanou publikací po internetovém boomu, kdy řada investorů utrpěla ztráty a začala hledat jiné investiční příležitosti - akcie s vysokou tržní hodnotou a fair value (férovou cenou).

Na základě Grahamovy teorie, z které čerpal také Buffet, by investor měl koupit vždy jen akcie, jejichž vnitřní hodnota je výrazně větší než jejich tržní cena. Rozdíl mezi hodnotou a cenou pak umožňuje investici s minimálním rizikem poklesu. 

Jak hluboko pod vnitřní hodnotou bychom ale měli vstoupit do pozice?  Běžný hodnotově zaměřený investor (value investor) otevírá pozici při 90% vnitřní hodnoty (za každý dolar je ochoten zaplatit 90 centů).  Graham tuto hranici posunul až na 50%, tedy 50 centů za dolar.   Při svých rozhodnutích se Graham řídil investičním parametrem, tzv. “margin of safety”, který spolu s ekonomem Davidem Doddem v 1934 zavedl do investiční terminologie.  Tento parametr reprezentuje rozdíl mezi úrovní očekávaných tržeb a úrovní rentability.

PŘÍKLAD: když skutečná hodnota firmy, do které měl Graham zájem investovat, byla například 200 milionů dolarů, ale její tržní kapitalizace byla 150 milionů dolarů, margin of safety (adekvátní zhodnocení respektive rozdíl mezi úrovní očekávaných tržeb a úrovní rentability) bylo 25%.  Když akcie tyto firmy Graham zakoupil, o prodeji začal uvažovat až když se tržní kapitalizace dorovnala hodnotě firmy.

Při uplatnění těchto kriterií se Grahamovi ve většine případů vyhledali firmy s nízkým P/E a P/S poměrem.  Tyto firmy Graham dále selektoval podle finančních výkazů.  Grahamův postup možná zní jako poměrně zdlouhavá procedura, ale s pomocí Stock screenera, bezplatního nástroje, který vám umožní analyzovat příležitosti vybrané z několika tisíc světových firem na základě Vámi určených fundamentálních kritérií, vše velice hravě zvládnete.

Například Stock Screener od Saxo Bank Vám umožní jednoduše zkoumat svět více než 11.000 globálních akcií.  Pomocí 250 kritérií můžete filtrovat akcie, tz zahodit firmy, které Vás z pohledu Vašeho investičního portfolia nezajímají a vybrat ty, které se Vám hodí. Stock screener je integrován v platformě Saxo Trader i SaxoWebTrader a umožní vám filtrovat i obchodovat akcie na jednom místě. 

K tomu, aby jste získali lepší představu o hodnotových akciích, které pro Benjamina Grahama reprezentovali zajímavé příležitosti, porovnáme jich s populárními růstovými akciemi.

RŮSTOVÉ VERSUS HODNOTOVÉ AKCIE

Pojmy "růstové akcie" a "hodnotové akcie" se vo finančních zprávach a publikacích objevují poměrne často, čo sa ale za týmito termíny v skutočnosti skrývá? 

RŮSTOVÉ AKCIE - VÝHODY

  • Dosahují mnohem rychlejšího růstu než je růst ekonomiky.
  • Často se jedná o známou společnost, která má dlhší dobu vysoký a stabilní růst výnosů.
  • Většinou se obchodují dráže (měřeno k současným ziskům) než hodnotové akcie.
  • Nevyplácí relativně vysoké dividendy jako speciální dividendové akcie.

 RŮSTOVÉ AKCIE - NEVÝHODY

  • Jenom velmi málo akcií je schopných udržet si takový růst výnosů po dlhší dobu.  Sily kapitalizmu působící prostřednictvím konkurence mají zvyčejně za následek zpomalení, které znižuje marže a trhový podíl růstových společností. Tím se dá vysvětlit, proč bývají tyto tituly často horšími investicemi.

HODNOTOVÉ AKCIE

  • Naproti tomu hodnotové akcie představují cenné papíry, které většina investorů prohlídne, protože jejich historické fundamentální dáta nevypadají na první pohled lukrativně.
  • Podrobnější analýza a odpovídající due diligence však ukáže, že mnohé z těchto podhodnocených akciových titulů se obchodují na atraktivních úrovních.
  • Typické vlastnosti hodnotových akcií - vysoký dividendový výnos, nízký poměr ceny k účetní hodnotě a nízký poměr ceny k zisku na akcii. Úspešné investování do hodnotových akcií si vyžaduje trpělivost a akceptování středního až dlouhého investičního horizontu (obvykle jeden rok nebo více), protože trh může podhodnocené akcie po určitou dobu nadále ignorovat.

O tom jak efektivněji obchodovat akcie se dozvíte v praktickém manuálu Saxo Bank NAUČTE SE OBCHODOVAT AKCIE OD PROFESIONÁLŮ.