Nakonec se dozvíme, kolik paliva se poškodilo, kde a kdy se tavilo, a kolik radionuklidů uniklo. Co můžeme hodnotit dnes, je komunikace s veřejností, kdy hysterie palcových titulků najednou vytichla a dnes se Fukušima stěží dostane na první stránku novin.

Neúprosná online kultura ale vyžadovala novinky každou minutu, a proto můžeme řící naprosto jasně: pokud u Černobylu bylo informací zatraceně málo, u Fukušimy jich bylo příliš. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) měla být středobodem informační jistoty. Nebyla minimálně do čtvrtka. Jak už to tak u havárií bývá, stávají se, když se to zrovna moc nehodí do plánu -  například v pátek odpoledne, kdy obvykle úředníci IAEA vyrážejí na alpské sjezdovky. Pak byl ve Vídni opravdový zmatek. Rychlé vydáváni zpráv, a jejich následné opravování a odvolávání, až nakonec nebohý generální ředitel IAEA odjel do  svého rodného Japonska komunikační kolaps zastavit. Moc rádi ho tam neviděli. Ještě ve čtvrtek totiž IAEA vydala zprávu, že TEPCO už přivedlo elektřinu do elektrárny, aby pak TEPCO upřesnilo, že ji tam v následujících dnech dovede…

Den na to v pátek, týden po havárii, IAEA udělala správný krok – upravila hodnocení závažnosti havárie. Při tom jedna věc, velmi důležitá, skoro všem médiím unikla = v pátek bylo vydáno celkem OSM stupňů INES. Samozřejmě nikoliv stupeň osm, ale osm různých hodnot, jedna po zemětřesení a sedm po tsunami pro různé reaktory, hodnoty závažnosti pro Fukušimu jsou nyní od 3 do 5. Tedy nelze nesrovnávat Fukušimu s jedním Černobylem, jedním TMI, jedním Windscale; v Japonsku jde o OSM havárií, které se shodou okolností společné příčiny, zemětřesení a tsunami, staly naráz.

Když někdo zaspí, jiný ho předběhne – perfektní odborné informační pokrytí havárie poskytoval a poskytuje americký Nuclear Energy Institute a londýnský World Nuclear News. Proto jsem odkazoval, a odkáži i teď, pro technické podrobnosti a aktuální stav přímo na tyto webstránky.  

Pro ty, kteří raději zprávy v češtině, ani my se nemáme za co stydět, SÚJB na svých stránkách velmi názorně ukazuje stav ve Fukušimě, pokud vám to připomíná kontrolky poruch v letadle či na ponorce, nejste daleko. A SÚRO online ukazuje dávkový příkon po celém Česku… Pokud tedy někdo chce sledovat příchod radionuklidů do Česka. Měly by jít přes USA, a hned se v pondělí podívám, jestli už do Texasu dorazily.

Pro obecná média, televize i noviny, jsem vypozoroval, že platí: čím je reportér dále od skutečnosti a čím je méně vzdělaný, tím více píše. Japonské NHK na místě v podstatě neustále ukazovalo zprávy z vlády a přesně popisovalo radiační situaci. Kdo bral od jiných, přidával si k faktům šum, vznikl efekt tiché pošty.  Odtud rakouská „moudra“ a CNN “senzace“. A to se dostávám k jedinečnému obrázku z Blesku minulého týdne, abych Česko nevynechal i na druhé škále:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na něm je pravda snad jen to, že dávka 1000 rad vás dost jistě zabije. Jaktože pánům z Blesku neblesklo hlavou, že ukazují smrt okolo 100 miliónů lidí v Americe? Pokud tím pánové mysleli výbuch jaderné zbraně, tak ani po Hirošimě a Nagasaki nevymřela půlka USA.  V atmosféře bylo odpáleno okolo 500 jaderných výbuchů (a naštěstí jsou dnes zakázány), a nikdy se takovýto „Bleskový“ scénář nekonal. O kolik to zvedlo sledovanost www.blesk.cz a jestli to není šíření poplašné zprávy, nechám na jiných…