Nicméně zvýšený, neproduktivní stres nalezneme mnohokrát častěji na pracovištích českých než kupříkladu francouzských, nizozemských nebo finských. Jak by řekl imaginární génius českého národa Jára Cimrman: "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je všechno, co se proti tomu dá dělat." A tak se zvýšená stresová zátěž, stejně jako v jiných oborech, objevuje ve všech typech ubytovacích a restauračních provozů, přičemž prostupuje celou hotelovou hierarchií. Část stresorů jde na vrub vlastní náplni práce, část souvisí se soukromým životem zaměstnanců a není v silách zaměstnavatele je ovlivňovat (například podpora rodiny), nicméně největší problémy vznikají v oblasti mezilidských vztahů, v osobních konfliktech na pracovišti, v nejistotě z budoucnosti, v chybné komunikaci, ale též z přepracovanosti a celkové "ponorkové nemoci", panující zejména v malých stabilních kolektivech.
EXTRÉMNÍ SITUACE NA PRACOVIŠTI
Zvláště odsouzeníhodným případem je pak šikana na pracovišti. Také špatný výběr řídícího pracovníka na vedoucí pozici může působit jako silně negativní stresor. Neschopnost rozhodnout, přehnaný alibismus, neochota k diskusi, neschopnost rozdělit pracovní úkoly, stanovit jasné a transparentní priority, motivovat či hodnotit zaměstnance působí často jako časovaná nálož.
Přiměřený stres jakožto běžná součást života však může být pro jednotlivce též silně motivující, zvláště když doprovází nové pracovní výzvy a zvladatelné úkoly. Krátkodobá intenzivní práce pod tlakem může přinést neobyčejně rychlé osvojení specifických pracovních dovedností, ke kterým by jinak bylo potřeba mnohem více času. Avšak pozor, v kritickém okamžiku, kdy se požadavky okolí přiblíží, nebo dokonce překročí možnosti jednotlivce, stává se zaměstnanec problematickým. Ztráta pracovní energie jde ruku v ruce se zvýšenou chybovostí a zmateností, negativní pracovní chování se odráží i u ostatních členů do té doby relativně bezproblémového pracovního kolektivu. Reakce bývají podrážděné, nastává postupná rezignace a efektivita práce atakuje bod mrazu. Ve výjimečných případech může postiženému hrozit i obávaný syndrom vyhoření. Stejně nebezpečné mohou být i osobní antipatie jednotlivých spolupracovníků, které v extrémních případech paralyzují základní komunikaci i schopnost plnění pracovních úkolů.
JAK ODOLÁVAT STRESU
Obecně lze proti zvýšené stresové zátěži bojovat snižováním a řešením vlastních příčin vzniku stresu na straně jedné a zvyšováním psychické odolnosti zaměstnanců na straně druhé. Na potřebnou odolnost vůči stresové zátěži je nutné myslet již při výběru nového zaměstnance, což platí zejména pro pracovní pozice středního a vyššího managementu. Dobře vedený pohovor s analytickými behaviorálními prvky, prováděný zkušeným konzultantem, mnohé napoví. Kouzlo spontánního testu spočívá zejména v precizní analýze jednotlivých modelových situací.
Ale šedá je teorie a zelený je strom života. Sedíte v tmavé kanceláři, kde klimatizace nesnesitelně hučí, počítač snad potřetí restartujete, do skartovačky jste omylem vložili originál důležité smlouvy, postarší kolegyně se příšerně hihňá a infantilně šišlá do telefonu, kolega si kouše nehty a houpe se na židli tak, že každé zhoupnutí vydává skřípavý zvuk. Že se hroutí největší konference kvartálu a že se schyluje k pořádné bouři, vnímáte asi jenom vy a je vám z toho na omdlení. Dejte si antistresovou přestávku, deset minut už nic nevytrhne. Opláchněte se studenou vodou, zhluboka se nadechněte a vydechněte, rázně vykročte po schodech do jiného patra, případně bouchněte do zdi, zkrátka vyplavte veškerý přebytečný přetlak organismu. Doplňte tekutiny, vypněte na pět minut telefon, přivřete oči. A zamyslete se třeba nad fantastickou letní dovolenou nebo zauvažujte, není-li ve vašem kariérním životě čas na pořádnou změnu.
Hranice přiměřeného stresu.
Stres v přiměřené míře může mít pozitivní vliv na motivaci a plnění výzev. Musí být ale v únosné míře.
Petr Běhounek
média a marketing,
Dream Job hospitality & gastronomy
