Návrh tím odstraňuje jednu ze dvou velkých mezer pravomoci NKÚ v českém ústavním pořádku. Liché jsou přitom podle našeho názoru obavy představitelů krajů, že kontroly zbytečně zatíží již tak "překontrolované" samosprávy. /1/ Co ale Nečasova vláda nechala „u ledu“, je problém státem a samosprávou vlastněných firem soukromého práva. Jistě je dobré, že NKÚ bude moci kontrolovat hospodaření České televize nebo veřejných vysokých škol. Co ale hospodaření firem jakou jsou České dráhy, České aerolinie nebo ČEZ? Co hospodaření velkých i malých firem zakládaných samosprávami?

Neuvědomuje si vláda, že akciové společnosti s majetkovou účastí státu hospodaří s objemem financí srovnatelným s výší celého státního rozpočtu? /2/ Copak si členové vlády nevšimli toho, co si štěbetají vrabci na střeše, že totiž teplá a nikým nekontrolovaná místečka politiků v dozorčích radách mohou souviset s černým financováním politických stran? Copak si už nikdo nepamatuje slova páně Knetiga o „loupeži za bílého dne“ ve státem vlastněném podniku Lesy ČR? /3/

Premiér Nečas vysvětluje vynechání státem vlastněných firem z kompetence NKÚ obavou z „arbitráží minoritních akcionářů“ z důvodu nerovného zacházení s těmito firmami. /4/ Pan premiér se podle našeho názoru mýlí. Vždyť kontrolovat "veřejností spoluvlastněné" akciovky mohou kontrolní instituce ve všech sousedních zemích, na Slovensku, v Polsku, Rakousku i Německu. Má pan premiér informace o tom, že by proti těmto zemím proběhly z důvodu takovéto kontroly úspěšné arbitráže? /5/

Závěr NKÚ by totiž měl být především informací o „výkonu“ státních úředníků, kteří v dané firmě zastupují stát, tedy vlastníka. Pokud by se navíc stát naučil správně reagovat na závěry NKÚ a podnikal by kroky k nápravě zjištěných problémů, mělo by to důvěru investorů zvýšit, nikoliv snížit. /6/

Vraťme se ale od akcionářů k zájmům občanů. Podle ústavy by NKÚ měl kontrolovat zákonnost, účelnost a efektivitu nakládání s veškerými financemi, které občané svěřili do správy politiků. Tento nezávislý vnější audit přitom nelze nahradit vnitřní kontrolou v režii jednotlivých ministerstev a úřadů. A to ze dvou principiálních důvodů. Zaprvé, NKÚ své závěry zveřejňuje. Zadruhé, vnitřní audit není skutečně nezávislý. Pro ilustraci: jak by asi dopadl audit tendru na stavbu Kolínského "supermostu", o němž evropské orgány konstatovaly, že byl „ušit na míru“ vítězi, konsorciu firem v čele s firmou Viamont, kdyby jej zadával minstr dopravy Řebíček? /7, 8/

Pokud vládní protikorupční balíčky ponechají tento problém stranou, bude to další důkaz, že proklamovaná snaha vládní koalice odpojit politiku od kmotrů a byznysu není myšlena vážně. Na druhou stranu, vládní strany se stále mohou pokusit návrh zákona vylepšit. EPS ve svém dopisu vládě navrhl celkem čtyři poměrně jednoduché způsoby jak na to, přitom všechny jsou prosaditelné i ve formě poslaneckého pozměňovacího návrhu. /9/ Další možností nápravy je jasně termínovaný úkol vlády připravit další novelu, která zalátá tuto poslední velkou mezeru v kompetencích NKÚ.

Martin Fadrný

Poznámky:

/1/ NKÚ totiž nikdo nezvýší rozpočet na dvojnásobek, bude tedy stejně provádět svých max. několik desítek kontrol ročně. Pokud jedna nebo více z nich bude zaměřená na některé finanční operace samosprávy, kolaps to určitě nezpůsobí. Navíc, NKÚ bude spíše kontrolovat průřezově plnění některého z vládních nebo evropských programů. Může například zkontrolovat, jestli se tytéž mosty, tytéž nemocnice nebo tytéž školy nestaví nebo neprovozují v různých krajích za různou cenu bez toho, že by pro to existovaly objektivní důvody.

/2/ Státní firmy - nejen státní podniky (které již dnes podléhají kontrole NKÚ), ale též akciové společnosti s majetkovou účastí státu - hospodaří se srovnatelným objemem finančních prostředků, jaký má k dispozici státní správa (jen roční obrat společnosti ČEZ, a. s. činí více než polovinu celého státního rozpočtu ČR: 650 miliard Kč), srovnatelný je i objem zakázek a investic (jen zakázky ČEZ na obnovu uhelných elektráren mají celkový objem kolem 100 miliard Kč). Již z tohoto důvodu by měl mít stát zájem na zajištění transparentního hospodaření akciových společností s většinovou majetkovou účastí státu.

/3/ Viz například zde a zde.

/4/ Viz přepis TK vlády zde, poslední dotaz.

/5/ Tento závěr vyplývá ze srovnání postavení orgánů nejvyššího (externího) auditu v okolních státech EU, které provedl EPS, vláda má srovnání EPS k dispozici od konce minulého roku. Z podobného principu ostatně vychází i vládou citovaná Limeská deklarace, mezinárodně uznávaný standard, z něhož jednotlivé země vychází při tvorbě legislativy v oblasti externí kontroly. Tato deklarace výslovně říká, že má-li vláda v podnicích zřízených podle soukromého práva “podstatnou účast anebo vykonává-li rozhodující vliv, mají takové podniky podléhat auditu nejvyšší auditní instituce.“ Dokument, nazvaný Limská deklarace o základních směrech finanční kontroly, byl přijat na IX. kongresu světové organizace International Organization of Supreme Audit Institutions (INTOSAI), konaném v peruánském hlavním městě Limě v roce 1977. Byly v něm doporučeny zásady pro formování nejvyšších kontrolních institucí. Členem INTOSAI je i český NKÚ.

/6/ Navíc, externí analýzy kondice a výkonnosti firmy jsou pro akcionáře důležitým (a draze placeným) zdrojem informací. Průhlednost firmy a dostupnost kvalitních informací o její kondici je pak, alespoň pro normální akcionáře, bonusem a výhodou. A do třetice, kontrolní závěr NKÚ je fakticky pouhou informací pro vlastníka. Závěr NKÚ nemůže nic nařizovat ani vlastníkovi, tím méně pak managementu firmy.

/7/ Viz zde a zde.

/8/ A druhý příklad: pokud vedení ministerstva zemědělství dá zelenou plánu na transformaci státního podniku Lesy ČR na akciovou společnost, zbaví se tím mimo jiné kontrol NKÚ. Opakovanou veřejnou kritiku ze strany NKÚ nahradí tiskové zprávy ministerstva o tom, který z vysloužilých politiků se stal členem dozorčí rady nové akciové společnosti.

/9/ Viz tisková zpráva EPS zde a zde.

Související