Pro byznys určitě ano. Ženy jsou jiné než muži, jsou méně přímočaré, méně agresivní, ochotnější ustoupit, přizpůsobivější a mají lepší intuici.

Nemyslím si, že jsou lepší než muži, ale jejich přítomnost byznys zpestřuje a je přínosná.

Myslím, že je nesprávné, když zaměstnavatelé znevýhodňují ženy jenom proto, že jim časem odejdou na mateřskou. Mladé ženy, které chtějí budovat kariéru, jsou schopny skvělých výkonů. Možná právě proto, že chtějí něčeho dosáhnout dříve, než budou mít děti.

Rozhodně jsem ale proti kvótám. Ty vedou k obsazování funkcí nevhodnými kandidáty. A také k nevraživosti i spekulacím o schopnostech těch, kteří určitou pozici získali.

Je pronikání žen do byznysu dobré pro ně samotné?

Jak pro které. Ženy nemají tolik zakořeněnou touhu prosadit se. Když vydělají hodně peněz, nepřináší jim to takové uspokojení jako mužům.

Žena porodí dítě a ví, že své poslání na tomto světě splnila. Dříve si ženy větší ambice nekladly. Dnes mají mnohé podobně jako muži pocit, že musejí uspět. Už od kolébky vyrůstají v prostředí, které je o tom přesvědčuje. Vidí to všude kolem sebe, stále slyší o rovnoprávnosti, v televizi vidí úspěšné byznysmenky, policistky, nájemné vražedkyně.

Mám pocit, že si tím na sebe samy pleteme bič. Hrneme se do mužského světa, ale mateřské povinnosti z nás nikdo nesejme. Takže musíme zastat obojí a nestíháme ani jedno pořádně.

Některým toto tempo vyhovuje a jsou šťastné, že nemusejí být u plotny. Ale mnohé se možná snaží prosadit se v byznysu jen proto, že se nechaly strhnout propagandou a byly by spokojenější, kdyby měly víc času na rodinu. Většina ví své a nikam se nehrne. Ale ochránci jejich práv s tím mají problém, a tak zavedou kvóty, aby jich bylo v řídících pozicích víc.

Pro společnost je to oříšek. Na jednu stranu je hezké, že máme všichni čím dál rovnější práva, nezávisle na čemkoliv. Když ale budou ženy dělat kariéru, kdo se postará o děti? Muži na mateřské jsou pro mě dost zvrácená představa.

Vůbec nechci snižovat roli otců, ale péči, lásku a něhu, kterou dává dítěti matka v prvním měsících života, není drtivá většina mužů schopna poskytnout.

Žena je na to hormonálně nastavená, je to zákon přírody, který těžko změníme. Myslím, že by si toho ženy měly užít a také vážit, protože mohou prožít něco, co muži nemohou. Možná by mohly přijmout ztíženou šanci v byznysu jako daň za mateřství.

Žádné rozumné řešení této otázky nemám. Asi ani nemám jasnou představu, jak těžké to mají ženy v některých odvětvích. Můj celkový pocit ale je, že pro rovná práva žen dělá společnost hodně. Někteří muži jsou už dokonce ochotni přistoupit na dohodu typu ty vaříš, já umyji nádobí, ty porodíš, já budu na mateřské...

Společnost se tím ale mění, role muže - ochránce a živitele rodiny - mizí, a tak se někdy bojím, abychom to s tím prosazováním ženských práv nepřehnaly.

Související