O umístění nerozhoduje porota či subjektivní názor vedení ani jméno, obor či velikost firmy. Mezi nejlepší zaměstnavatele mohou patřit jen ty firmy, které mají vysokou motivovanost a názorovou shodu mezi manažery a zaměstnanci.

Vítězí svoboda a otevřenost

Žebříčky nejlepších zaměstnavatelů byly sestaveny ve dvou kategoriích. V kategorii velkých společností (top 3) se v čele umístila softwarová firma Red Hat Czech. Radovan Musil, ředitel vývojového centra, říká: "Největší hodnotu ocenění vidím v tom, že vzniklo nejen jako vyjádření názoru top managementu, ale především na základě odezvy našich zaměstnanců, mých kolegů. Ti tak potvrdili, že naše firemní kultura, opírající se především o svobodu a otevřenost, je to pravé."

Na prvním místě v kategorii malých a středních společností (top 10) byla farmaceutická firma Amgen. Personální manažerka Martina Hauserová komentuje: "V letošním roce jsme se do studie přihlásili úplně poprvé a podařilo se nám rovnou vyhrát; proto nás toto ocenění těší dvojnásob. Potvrzuje se tak, že kroky managementu společnosti směrem k zaměstnancům jsou správné. Vítězstvím jsme sami sobě nastavili velmi vysokou laťku pro účast v příštím ročníku, jehož se rovněž hodláme zúčastnit."

Chvála, proaktivita, nové nápady

Nejlepší zaměstnavatelé mají v průměru o 34 % více motivovaných zaměstnanců v porovnání s ostatními společnostmi na trhu. Tři čtvrtiny jejich lidí firmu chválí navenek, jsou proaktivní a přicházejí s novými nápady. Tento typ chování s sebou samozřejmě přináší i lepší obchodní výsledky. Nejlepší zaměstnavatelé vykazují proti průměru o 15 % vyšší návratnost pro akcionáře a mají vyšší tržby na zaměstnance než zaměstnavatelé průměrní. Lépe vycházejí také personální ukazatele; např. nejlepší zaměstnavatelé mají průměrnou absenci z důvodu nemoci na zaměstnance 2,5 dne, přičemž ostatní společnosti se trápí čtyřnásobnou absencí (10 dní). Nejlepší zaměstnavatelé mají také v průměru o 60 % nižší dobrovolnou fluktuaci. U vítězných společností je až o 30 % vyšší motivovanost manažerů proti ostatním účastníkům. Rozdíl mezi motivovaností manažerů a zaměstnanců je však obvykle velmi nízký, do 10 %.

Ty nejlepší nejvíce odlišuje také to, že dávají svým zaměstnancům pocit, že jsou to nejcennější, co společnost má. Nejlepší zaměstnavatelé hodně dbají na pověst společnosti i na vnitřní soulad s touto pověstí. Dávají svým lidem nejen adekvátní finanční odměny a benefity, ale i nefinanční uznání. Zaměstnanci jsou také spokojeni s možnostmi růstu u příslušných společností.

Průměrná motivovanost klesá

"Letošní výsledky studie v České republice zrcadlí trend ve světě a to je pokles průměrné motivovanosti. V porovnání z roku na rok jde o pokles 3 %, v dlouhodobější perspektivě o 2 %," srovnává Tereza Kožuská, projektová manažerka studie v ČR. Zajímavým výsledkem je také to, že průměrná motivovanost těch nejlepších zaměstnavatelů proti loňskému roku ještě vzrostla, a to o 7 %. Co je důvodem poklesu průměrné motivovanosti? Nejvíce jsou lidé nespokojení s firemními politikami a postupy nastavovanými vrcholovým vedením, dále se zpětnou vazbou a nefinančním uznáním poskytovaným jejich nadřízenými, s respektem kolegů a zdroji potřebnými pro práci.

Motivovanost vrcholových manažerů u nejlepších zaměstnavatelů je v průměru o 7 % vyšší než u ostatních firem.

Vrcholoví manažeři u nejlepších zaměstnavatelů ve srovnání s ostatními letos lépe hodnotí příležitosti rozvoje a jejich efektivitu, povyšování a odměňování založené na výkonu i poskytovanou zpětnou vazbu. Oceňují, že dostávají náročné úkoly a k jejich plnění mají dostatek pravomocí i zdrojů. Vítají, že nabízené benefity odpovídají jejich potřebám a že finanční motivace mají často dlouhodobý charakter.

peh

Zpracováno podle materiálů společnosti Aon Hewitt