Průzkum s názvem Workplace Flexibility in the 21st Century vychází z odpovědí 551 manažerů HR náhodně vybraných z členů SHRM, kterých v té době bylo téměř 250 tisíc.

67 procent HR profesionálů pak vidí v zavádění programů pružného uspořádání pracovní doby pozitivní vliv na pracovní morálku, spokojenost zaměstnanců s jejich prací, angažovanost a retenci zaměstnanců.

53 procent hovoří o pozitivním vlivu na oddanost zaměstnanců vůči organizaci a 52 procent o vítané pomoci při získávání potenciálních zaměstnanců.

Pětice nejúspěšnějších programů pružného uspořádání pracovní doby zahrnuje:

1. Práce v určitých měsících (např. učitelé nebo účetní).

2. Práce na dálku.

3. Pružný pracovní rozvrh bez vytýčení povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.

4. Pružný pracovní rozvrh s vytyčením povinných hodin pro přítomnost na pracovišti.

5. Stlačený pracovní týden.

Průzkum shrnuje, že programy pružné práce nejčastěji vznikají na žádost zaměstnanců. V ekonomicky náročných dobách pak mohou být alternativou k propouštění. Stěžejním předpokladem k fungování těchto programů je komunikace mezi liniovými manažery a jejich přímými podřízenými. Cílem by mělo být vytvoření pracovní kultury, kdy nadřízení usilují o to, aby zaměstnanci uspěli nejen v pracovním, ale i osobním životě.

Pouze 13 procent organizací s formálními programy pružné práce měří úspěch těchto programů. Bez dostatku informací, které by prokázaly hodnotu programu pro organizaci, přitom hrozí ztráta zájmu a podpory ze strany nejvyššího vedení.

Související