Zastánci legalizace všech ilegálních drog jsou v Česku považováni spíše za radikály, možná dokonce za společensky nebezpečné jedince – kdo ví, jestli to náhodou nejsou sami narkomani. Jenže třeba takový týdeník The Economist, symbol racionálního a inteligentního mainstreamu (rozhodně žádná vlajková loď avantgardy), prosazoval konec války s drogami – a dokonce i na obálce a v hlavním úvodníku – za posledních dvacet let už vícekrát. Proto vlastně příliš nepřekvapí, že se tématu chopil tuto sobotu známý komentátor týdeníku Financial Times Martin Wolf.
Zajímavé spíše je, na co přesně Wolf vlastně upozorňuje. Zpráv a analýz o nesmyslné a destruktivní válce s drogami je spousta, na té nové, kterou stvořila „Globální komise pro drogovou politiku“, je zajímavé, kdo ji sepsal. Nikoli J. X. Doležal, ale samí úctyhodní a významní muži, někteří dokonce velmi konzervativní.
Bývalý americký ministr zahraničí George Shultz, bývalý předseda americké centrální banky Paul Volcker, bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, Javier Solana (bývalý vysoký představitel EU pro bezpečnost a zahraniční politiku) a pak ještě třeba bývalý mexický prezident Ernesto Zedillo a bývalý brazilský prezident Fernando Henrique Cardoso. Škoda že na zprávu neupozornil také někdo, kdo není něčeho bývalý, ale úřadující a současný. Jenže protokol většinou velí, že ti současní a vykonávající se nemají co někde podpisovat. Nejsou nezávislí, nebo se bojí, nebo musejí být dostatečně a diplomaticky „well rounded“.
A nyní k samotné zprávě. Ta upozorňuje na to, že válka s drogami neřeší rozšíření drog, zato vytváří obrovské vedlejší škody. Šíření nemocí, konzumace drog nebezpečnou formou, masová kriminalizace, gigantické plýtvání zdroji, nadnárodní sítě organizovaného zločinu, tisíce mrtvých jako v Mexiku a rozpad autority celých států. Prohibice měla snížit konzumaci drog: za poslední desetiletí vzrostla však spotřeba opiátů o 37 procent, kokainu o 27 procent a konopí o 8,5 procenta. Když takhle vypadá úspěšná politika, jak pak vypadá neúspěšná?
Zpráva vyzývá, aby k drogové problematice bylo přistupováno jako k problému veřejného zdraví, nikoli moralisticky jako k problému zločinu. Zpráva navrhuje plnou dekriminalizaci měkkých drog, jako je marihuana, a vydávání tvrdých drog na předpis.
Americká vězeňská populace vzrostla od roku 1972 ze tří set tisíc na 2,3 milionu, válka s drogami je toho hlavní příčinou. Afroameričané tvoří 16 procent uživatelů drog v USA, ale 56 procent odsouzených za zločiny související s drogami.
Je tu celý průmysl vestavěných zájmů, který z války s drogami žije (bachaři a jejich odbory, které financují politiky, policie, zvláštní agentury a služby s deseti tisíci zaměstnanci apod.). Dohromady nic revolučního, revoluční je opravdu jen to, kdo tu novou zprávu podepsal.
Wolf přidává moralitku na závěr. Podle něj je každá politika založená na morální panice a horlivosti trestat odsouzená ke katastrofě. V USA tento názor asi hned tak nevyhraje, ale zbytek světa by se měl podle autora alespoň postavit vývozu nesmyslného amerického trestného tažení.
A dodatek můj – nepředstavujme si to černobíle: černý trh nezmizí přes noc. Vzhledem k tomu, že autorizování medikamentů a léků s daleko zanedbatelnějšími efekty na lidské zdraví, než je heroin či pervitin, trvá nejméně pět let, jak dlouho by asi trvalo schvalování namíchání kokainu či heroinu a certifikace legálního výrobce? Jak to bude se clem, spotřební daní, s DPH? Kolik uživatelů bude stát o svou registraci v mnoha státních databázích? Státy dnes ostrakizují legální kuřáky, ostrakizace uživatelů drog by měla být teoreticky silnější (jde to?), nebo stejná? Černý trh ani kriminalita určitě nezmizí, může se ale podařit ji do určité míry omezit.
