Během několika týdnů poskytlo v průzkumu odpověď celkem 1 259 personálních ředitelů (301 personálních ředitelů z firem majících více než 5 000 zaměstnanců, 230 z firem majících mezi 1 000-5 000 zaměstnanců a 684 z firem s méně než tisícovkou zaměstnanců; zbytek neuvedeno), především z Německa, Rakouska, Švýcarska, České republiky, Norska, Rumunska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Irska. Podíl respondentů z České republiky přitom představoval 12,1 %.

CO JE PROJEKT ASSESSMENT BAROMETR?

Cílem projektu nazvaného "ASSESSMENT BAROMETR" bylo zmapovat měnící se psycho-diagnostické trendy v současném dynamickém prostředí HR, a to především s ohledem na konkrétní využití profesionální HR diagnostiky v jednotlivých zemích EU.

"Jako firma chceme i nadále stát v čele vývoje a implementace personálních diagnostických nástrojů, které zvyšují jistotu HR manažera při rozhodnutích o náboru a rozvoji zaměstnanců. Chtěli jsme proto vědět, jaké trendy v kterých zemích převládají, a také čím se jednotlivé země liší - zkrátka, co personalisty nejvíce trápí a co potřebují, " říká Filip Hrkal, jednatel společnosti cut-e pro region střední a východní Evropy. "Průzkum se realizoval v druhé polovině roku 2010. Tou dobou se ekonomická situace Evropy, byť stále velice křehká, zlepšovala výrazněji, než se čekalo. Zejména vývoj HDP Evropy a Eurozóny byl pozitivnější, než si kdo pár měsíců předtím dokázal vůbec představit. Tento vývoj byl způsoben především zvýšeným průmyslovým exportem a zejména v Německu a v ČR i nečekaně zvýšenou domácí poptávkou a vzrůstající soukromou spotřebou. Přesto byly na průzkumu poměrně dobře vidět i obavy způsobené krizí, doufejme, že odeznívající".

Otázky v Barometru směřovaly jak na současné použití psychodiagnostiky (jaký typ diagnostiky personalisté preferují, v které části životního cyklu zaměstnance, pro který typ zaměstnance, v jakém rozsahu), tak na budoucí využití a případné "nároky" na dodavatele.

"S objektivní realizací průzkumu v rámci ČR nám výrazně pomohla společnost LMC, náš partner pro lokální trh, se kterým se nám již přes rok úspěšně daří prosazovat psychodiagnostiku jako standardní HR nástroj na trhu," říká Filip Hrkal a dodává: "Tímto průzkumem jsme neskončili. Naopak, jako mezinárodní společnost se silným zázemím v CEE chceme podobný průzkum napříč zeměmi realizovat každé dva roky. V roce 2012 ale chceme projekt pojmout jako celosvětový a požádat o spolupráci kolegy např. z Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Číny či SAE."

 

HLAVNÍ ZJIŠTĚNÁ FAKTA (CELOEVROPSKÝ PRŮMĚR)

- Přes 60 % respondentů používá pro svá rozhodnutí nějakou formu psychodiagnostiky

- Přes 75 % z nich používá diagnostiku v její on-line podobě, nebo jako kombinaci on-line/off-line (vždy ale s využitím PC).

- Norsko nejvíce ze všech zúčastněných zemí používá psychometrické dotazníky a testy, avšak již téměř nevyužívá skutečných assessment center (!)

- Přes 60 % psychodiagnostiky je využíváno v náborovém procesu, jako podklad pro kvalitní předvýběr a výběr zaměstnanců

- V zemích střední a východní Evropy se pak v rámci otevřených otázek projevil trend "nedůvěry v čistě lokální nástroje". (Zákazníci preferují nástroje osvědčené již někde jinde, buď v zahraničí, nebo takové, které již využívají např. kolegové v jiné pobočce.)

- Společnosti jednoznačně preferují po odborné stránce erudované dodavatele, jejichž nástroje přinášejí vyjádřitelnou přidanou hodnotu a lze se v nich snadno zorientovat

- 67 % respondentů očekává od zařazení psychometrické diagnostiky především spolehlivý podklad pro rozhodování a zmenšení rizika při náboru. - 49 % personalistů očekává jasnou schopnost predikovat konkrétní budoucí výkon testované osoby v zaměstnání.

 

- 45 % očekává výraznou úsporu času, avšak pouze co do realizace a vyhodnocení. Samotné interpretaci jsou personalisté ochotni věnovat i více času

- Naopak personalisté neočekávají (a nepovažují ani za důležité) úsporu peněz a jednoduchost propojení se stávajícími HR systémy (SAP, Oracle atpod.)

Graf

Související