Firmy tak třeba musí lidem přispívat na předčasný důchod, nebo musí mít plán, jak budou padesátníky a starší zaměstnávat. Pokud je pak ve svém týmu nemají, musí platit pokutu. Vyplývá to z analýzy důchodových systémů v různých státech, kterou vypracoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Věk odchodu do penze se v ČR postupně zvedá. Kolem roku 2030 by měl být 65 let. Ve sněmovně je nyní novela, která nejen mění po rozhodnutí Ústavního soudu výpočet penze a posiluje zásluhovost, ale také dál zvedá důchodový věk. Horní hranice není stanovena.

O zaměstnance v předdůchodovém věku mnohé firmy v ČR zrovna nestojí. Na konci loňského třetího čtvrtletí pracovalo necelých 46 procent lidí mezi 55 a 64 lety. Odpovídá to průměru EU. Nejvyšší zaměstnanost mělo Švédsko, kde pracuje skoro 71 procent osob v tomto věku. Nejhůř na tom byly s 36 procenty zaměstnaných pětapadesátníků a starších Polsko a Maďarsko.

Některé země proto přikročily k opatřením na podporu zaměstnávání starších pracovníků. Kroky podnikla třeba Francie, kde mělo v loňském třetím čtvrtletí práci jen 40 procent lidí mezi 55 až 64 lety. Za poslední tři roky se jejich zaměstnanost zvedla o dva procentní body.

Francouzské podniky mají uzavírat dohody nebo vytvářet akční plány pro lidi před důchodem, do něhož se chodí v 65 letech. Tyto dokumenty se sepisují na tři roky. Obsahují třeba to, kolik padesátníků firma přijme a kolik lidí nad 55 let si udrží. Je v nich i nástin dalšího vzdělávání starších zaměstnanců či toho, jak budou předávat zkušenosti mladším. Podniky s více než 50 pracovníky, které tyto dokumenty nemají, musí státu platit pokutu ve výši jednoho procenta z mezd.

Pro francouzské firmy už také není příliš výhodné posílat pracovníky do předčasné penze. Zdvojnásobila se totiž sazba, kterou musí "předčasným důchodcům" platit. Navíc za ně dál odvádějí takzvaný všeobecný sociální příspěvek stejně jako z příjmů. Tato daň do sociálního systému činí 7,5 procenta. Ty, kteří dosáhli 65 let, od loňska zaměstnavatel také už nemůže nutit jít do penze. Když budou chtít dál pracovat, předem to oznámí vedení. Firma se pak každý rok pracovníka zeptá, jestli chce ještě pokračovat.

Nízkou zaměstnanost starších pracovníků měla i Belgie. Pracuje v ní 38 procent lidí mezi 55 a 64 lety. Podle analýzy za to mohou štědré programy předčasných důchodů, které v 70. a 80. letech zavedla tehdejší vláda. Chtěla tak uvolnit místa mladším a zajistit důstojný život starším, kteří o práci přišli. Od loňského dubna platí zákon, který má podniky od posílání lidí do předčasného důchodu odradit. Pokud člověka do něj pošlou, musí mu hradit dávku k podpoře od státu. Za každého "předčasného důchodce" musí navíc platit odvody národnímu úřadu sociálního zabezpečení. Jejich sazba se navíc výrazně zvedla.

V Česku se už dřív uvažovalo třeba o tom, že by firmy mohly mít nižší odvody, pokud by na zkrácené úvazky přijaly seniory či rodiče s malými dětmi.

čtk