Minimální mzda by se měla od ledna zvýšit ze současných 8 000 korun na 8 400 až 8 500 korun.

Po úterním jednání tripartity to uvedl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Tento návrh prý předloží vládě.

"Jde o dvě varianty navýšení minimální mzdy. Obě přitom považuji za přiměřené vzhledem ke stávajícímu ekonomickému vývoji České republiky. Zvýšení musíme nastavit tak, aby respektovalo vývoj průměrné mzdy a aby nebyla narušena stabilita trhu práce," řekl Drábek.

Podle ministra nepůjde o jednotlivý krok, ale už v příštím roce se k diskusi o výši minimální mzdy chce jeho resort vrátit. "Vyhodnotíme si, co změny způsobí, a v pololetí 2012 se k tomuto tématu vrátíme s tím, že prodiskutujeme případné další postupy," dodal Drábek.

Jeho návrh změní i minimální mzdu pro mladistvé zaměstnance. Ti by už minimální mzdu neměli dostávat sníženou jako dosud.

Mladiství totiž nyní mohou brát jen 80 procent minimální mzdy a zaměstnanci mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců jen 90 procent. "Minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci," řekl Drábek. Proto by podle něj neměla být krácena.

Zklamaní odboráři

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je zklamaná. Deklarovala totiž, že na jednání jde s představou, že by se minimální mzda měla zvýšit o 15 procent, tedy na 9 200 korun.

O tolik podle nich vzrostla od posledního zvýšení v roce 2007 inflace.

Naopak zaměstnavatelé trvali spíše na nižší částce. Podle pondělního vyjádření prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka si představovali nárůst o 300 nebo 400 korun.

Spor o stravenky a režijky

Tripartita se v úterý zároveň neshodla na některých bodech daňové reformy.

Zásadním problémem je plánované zrušení asi čtvrtiny daňových výjimek z celkového počtu 118. Nejdiskutovanější jsou přitom zaměstnanecké benefity ve formě stravenek a režijních jízdenek.

Ministr Drábek řekl, že nikdo stravenky nechce zakázat. Podotkl ale, že vláda chce dál jednat o míře jejich daňového zvýhodnění.

Jeho kolega z TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek už dříve oznámil, že prosazuje místo daňového zvýhodnění stravenek odečitatelný daňový paušál ve výši 3 tisíc korun ročně. Takový návrh ale odmítají nejen odbory a opozice, ale také vládní Věci veřejné.

Vláda chce zároveň zrušit současnou superhrubou mzdu a její patnáctiprocentní zdanění. Kabinet Petra Nečase se hodlá vrátit k hrubé mzdě se zdaněním 19 procenty.

Odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by přitom nebyly realizovány jako dosud, ale prostřednictvím daně z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.

Ministerstvo financí plánuje rovněž vytvoření jednotného inkasního místa.

Nelibost odborů i zaměstnavatelů

Návrh vzbudil nelibost zaměstnavatelů i odborů. Zaměstnavatelům podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslava Hanáka vadí jak zavedení pojistného za dohody o provedení práce, tak zrušení daňového zvýhodnění benefitů.

"Těch pár stovek milionů nestojí za to," varoval Hanák před možnými sociálními konflikty, které by zrušení benefitů mohlo přinést.

Kriticky se vůči změnám v daních tváří i odbory. Podobně jako zaměstnavatelé protestují proti zrušení daňového zvýhodnění benefitů.

Vadí jim ovšem i zvýšení platby pojistného na zdravotní pojištění u zaměstnanců o dvě procenta a redukování sazeb pojistného na sociální a zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

Rozdíly v názorech panovaly i mezi zaměstnavateli a odboráři. Zatímco zaměstnavatelé zavedení jednotného inkasního místa vítají, podle odborů prohloubí deficit až o 20 miliard korun.

Shoda na předdůchodech

Jediné, na čem se úterní tripartita shodla, bylo zavedení takzvaného předdůchodu, tedy předčasné důchody pro lidi s namáhavými profesemi.

Přispívat by na ně měli zaměstnavatelé. Vláda a zástupci odborů a zaměstnavatelů se ale zatím dohodli jen na základních obrysech plánu. O podrobnostech budou dále jednat.