Do New Yorku jsem přiletěl z Prahy v pátek odpoledne - kdybych měl letenku na sobotu odpoledne, už se do "Velkého jablka" nedostanu, protože let byl zrušen, všechna tři hlavní letiště ve městě už nepřijímají.

NYC je pro mne v poslední době docela dobrodružné město na cestování. Nejdřív ptačí chřipka, pak islandská sopka, teď zas tohle.

SOBOTA DOPOLEDNE

Ohlášený čas příchodu hurikánu se stále opožďuje, měl původně přijít v sobotu večer či později odpoledne, nyní zpravodajské kanály hlásí, že přijde až v neděli nad ránem, možná dokonce až v neděli kolem poledne.

Guvernér státu New York Cuomo nařídil zastavení veškeré veřejné dopravy (metro, autobusy) už od sobotního poledne. Člověku se to zdá poněkud přestřelené (jediné americké město kde se dá jakžtakž existovat bez aut
je právě New York), leč zdá se, že zdejší autority vědí, co činí.

Vlaků metra jsou stovky, jenom stanic metra je 678, a jen pro zlomek vlaků existují bezpečná depa. Vozy metra je třeba dopravit do bezpečných tunelů. Přijdou-li od moře přívalové vlny, můžou zaplavit tunely metra slanou vodou, poškodit elektrické rozvody. Kdyby došlo k výpadkům elektřiny, mohli by lidé uvíznout ve vagónech metra.

Vzpomínám na Igora Němce a jeho slavné "situace je nadmíru báječná". Pár hodin poté voda zaplavila metro. V New Yorku si zjevně vzali z "pražského hazardu" poučení.

Spíše se zde ale jedná o jistou demonstraci připravenosti. Během hurikánu Katrina americké autority strašlivě podcenily situaci, teď všichni -- od starosty po guvernéra - demonstrují, že jsou schopni opaku.

Starosta Bloomberg i guvernér Cuomo střídají jednu tiskovku za druhou (všechny kanály vysílají mimořádná zpravodajství), trpělivě odpovídají na otázky novinářů, vyzývají občany ke kooperaci, především v případě těch
z níže položených zón, kterých se týká povinná evakuace.

Dopoledne jedeme z horního Manhattanu na jednání do SoHo. Město vypadá jako z nějakého apokalyptického filmu. Ulice prázdné, auta odvezená do bezpečí, i taxíků je méně než obvykle, Manhattan je okamžitě průjezdný. Tohle člověk zažije jednou za desítky let.

Všichni se těšíme, až odjedeme vpodvečer opět do horní části Manhattanu, jižní část je považována za ohroženější. Američané právě objevili, že autem nemusí jezdit jen jeden člověk. Taxíky dostaly pokyn, že mají zastavit na zamávání a přibírat další cestující, dokud se nezaplní.

Napadá mne, že Fidel Castro by měl radost. Tohle je přece na Kubě normální. Rozdíl je jen v tom, že na Kubě se tohle dělá zadarmo. V NYC každý další přidělený cestující platí.

SOBOTA VEČER

Blízkost hurikánu se tady v NYC projevuje tím, že se po každém deštíku přivalí vlny vařícího tropického vzduchu -- horko a vůně, které člověk zná z Brazílie nebo Filipín.

Obchody všude v okolí -- jindy otevřené celou noc -- jsou zavřené. Otevřený zůstává sem tam nějaký bar a restaurace. Z okna svého pokoje na Madison Avenue sleduji, jak na protější straně ulice přitloukají na obchody dřevotřískové desky. Obchody jsou vykoupeny od včerejška, nejsou rohlíky, ani bagety, ani bagels, často už ani pivo. Něco málo jsem si nakoupil do lednice už včera večer. Do té doby bude nebezpečné vylézat, resp. se to přísně nedoporučuje.

Otevřené mají obchody s vínem a destiláty. V NYT píší, že je to jako na Silvestra. Lidé se připravují na to, že nepůjde proud a co dělat celou neděli doma bez televize, mobilu, internetu. Leckdo zjevně uvažuje o tom, že nejlepší bude se trochu přiopít.

Hurikán prý zpomaluje, jenže to taky není dobrá zpráva -- všechna voda ze zpomalených mraků se vyskladní nad New Yorkem, státem Connecticut a New Jersey. Může to znamenat větší povodňové vlny apod. Vzpomínám si, jak
jsem často kamarádům z NYC říkal, že mají štěstí, že neznají povodně, protože žijí u moře. A teď přichází "povodeň" od moře. Na horním Manhattanu je relativní klid, ale všude ve vzdálenějším okolí se evakuují
miliony lidí: na pobřeží New Jersey, na Long Islandu, Coney Islandu a leckde v Brooklynu. V televizi ukazují, jak se zaplňují tělocvičny a jiná stanoviště přechodného ubytování.

Potíž je, že půda v okolí New Yorku je letos v srpnu nesmírně vlhká, je to nejvlhčí srpen v zdokumentované historii, půda je nasáklá i bez Irenky, stromy jsou ztěžklé.

NEDĚLE RÁNO

Pořád prší, ale žádná velká vichřice, která by cloumala okny. Stromy se vlní, na ulici ani noha. V televizi ukazují zaplavení těch částí města a státu, který leží na plážích (Rockaway Beach, Coney Island, Howard Beach, Long Island). V horní části Manhattanu se zjevně nic neděje. Hurikán se rozpadá, oko bouře už prý vlastně neexistuje.

NEDĚLE PŘED POLEDNEM

Přestalo pršet. Některé obchody se pomalu otvírají. Deli naproti otvírá, první "odvážlivci" (chodit ven se ještě nedoporučuje) se šourají pro kávu a snídani. New York Times dneska nedovezli. Pro mnohé lidi v okolí je to možná první neděle bez rituálu nedělního balíku novin.

Vyrážím do ulic a dávám se směrem k East River, na ulicích polámané větvičky a větve, obchody většinou zavřené do pondělka. Na ulicích se objevují první lidé, co se těší z procházky, se kterou původně nepočítali. Koukají a mají pocit, že zažili normální větší letní bouřku. Většinou mají pocit úlevy, na druhou stranu je leckdo možná trochu zklamán, že se žádné pořádné dobrodružství tentokrát neděje.

Fascinující je pohled na prázdné Avenues bez aut, to se prostě nikdy ještě nestalo, v horní části Manhattanu ani po 11. září. Leckde jsou vidět hasiči, jak prořezávají stromy či uřezávají nalomené větve. Na nábřeží sledují rozvodněnou East River, sem tam v ní plave kus stromu.

Mimořádná situace končí. Ve tři odpoledne se lidé mohou začít vracet do evakuovaných domů a oblastí. Pro ty, co bydlí u moře někde v Brooklynu, to bude ještě divoké, jsou zde spadané dráty s elektrickým proudem. V New
Jersey nebo v Severní Karolíně je stále statisíce lidí bez proudu. Tam já ale nejsem, takže bych musel psát o tom, co vidím v televizi, a to je přeci jen trochu zvrhlost. Jestli začne v pondělí normální provoz metra, není jasné.

Kontrola musí projít všechny koleje, pak bude teprve zkušební provoz bez lidí. V celém Brooklynu se teď například nenachází jediný vagón metra.

Amerika se vrací do normálu. Důkazem může být to, že v televizi už se diskutuje o tom, co to znamená pro starostu Bloomberga politicky: jestli to trochu nepřehnal, když jen tak trochu pořádně zapršelo. Krátké
stmelení společnosti způsobené hrozbou gigantické katastrofy končí.

Související