Průzkumem sledované podmínky zahrnují mnoho faktorů - od finančního ohodnocení, přes pracovní náplň a prostředí, až po vztahy s kolegy a nadřízenými. Zatímco v celé EU byla loni s pracovními podmínkami velmi spokojena celá čtvrtina ekonomicky aktivní populace, v Česku to bylo pouze 15,6 procenta pracujících. Připočtou-li se však k vysoce spokojeným pracujícím Čechům i ti, kteří jsou "jen" spokojeni, tvoří dohromady 80 procent.

Pět stupňů pracovní pohody

Pracovních pozic je tolik, že se všechny do hledáčku anket a výzkumů ani nevejdou. Psycholog David Heider říká: "Spokojenost člověka v zaměstnání je individuální záležitost. Nedovedu si představit profesi, kde bychom mohli generalizovat, že jsou v ní lidé spokojenější než v jiné."

Podle něj ale existují zákonitosti, které determinují spokojenost. "Hlavní princip je, že člověk ví, proč tu práci dělá, a vidí v ní smysl. Jak je hluboký, už tolik nerozhoduje. U někoho to může být na Maslowově pyramidě druhý stupeň, u jiného pátý," uvádí Heider a připomíná, co stupnice znamená. V roce 1943 ji definoval americký psycholog Maslow. Zahrnuje zajištění základních potřeb, následuje pocit bezpečí a za třetí potřeba vztahů. Čtvrtý stupeň je pocit uznání a respektu, který práce člověku přináší. A nakonec potřeba smyslu a přesahu v životě.

"Důležitá je v Maslowově pyramidě jednička. Musíme dýchat, něco jíst a všechno nad tím je nadstavba, po které toužíme. U dvojky až pětky tolik nezáleží na tom, že nemáme nějakou potřebu uspokojenu. Když se budu cítit ohrožen, tak mohu být stejně nespokojený a negativní, jako když budu usilovně hledat smysl života, a nebudu ho umět najít," vysvětluje psycholog Heider.

Firmy mění personální strategie

Ke kvalitě pracovního života hodně přispívá, když zaměstnanci nemusejí pouze slepě poslouchat. "Moderní hierarchické struktury člověku dají pocit větší kompetence. Lidé se tak dostanou i k jiným věcem než k tomu, aby dělali jen nějakou nádeničinu," říká Heider. Každý totiž chce vědět, že něco umí a že je na správném místě. Jde o potřebu uznání a ocenění, že je v něčem dobrý. "Často se definujeme s úspěchem pozitivně a s neúspěchem negativně," připomíná Heider.

Spokojeností zaměstnanců se z pozice personální ředitelky zabývá Hana Velíšková ze společnosti KPMG. "Každý velký zaměstnavatel si měří spokojenost zaměstnanců, která se samozřejmě projeví i podle pozic. Je logické, že vedení je vždy spokojenější než řadoví zaměstnanci. A jaký je důvod? Jsou nejdále od klíčových informací a rozhodování o tom, co se bude dít ve firmě. Je to obrovský faktor spokojenosti, proto se s tím v personalistice v těch nejlepších firmách hodně pracuje," uvádí Velíšková.

Řada firem se proto snaží měnit pracovní klima. Snaží se řadovým lidem vysvětlit, že na nich záleží. Že jsou to právě oni, kdo prezentuje brand značky navenek, protože jsou většinou v přímém kontaktu se zákazníkem. Týká se to například lidí v call centrech nebo i za pokladnou. "Zákazník samozřejmě nevnímá management, ale právě tu pokladní. Když je pokladní protivná, tak je mu úplně jedno, jaká je vize nějakého prodejního řetězce nebo jestli nějaké dílčí rozhodnutí jejich generálního ředitele je správné. Image každé společnosti dělají právě tito lidé," připomíná Velíšková.

Z těchto důvodů se v poslední době odbourávají třeba hierarchické příčky ve struktuře společností, hodně se pracuje s interní komunikací, aby měli všichni klíčové informace. A to nejen vedoucí, kteří byli zvyklí trávit spoustu času na poradách a tvářit se pak důležitě.

"Například pro mladé lidi je v současnosti atraktivní, když si mohou práci sami trochu řídit. Nechtějí dělat jenom práci, kde je někdo posadí a od začátku do konce jim říká, co mají dělat," dodává Velíšková.

Důležitý je výběr práce

Co dále pomůže ke spokojenosti jak na straně zaměstnance, tak firmy? Každý by si měl vybrat takovou práci, v níž může využívat hlavně svoje silné stránky. Pokud jste zaměstnavatelem, vyberte si lidi, jejichž charakter a osobnost "ladí" s tím, co budou dělat. Pokud jste manažerem, dejte zaměstnancům patřičný prostor, aby měli pocit, že jsou součástí firmy.

Která povolání jsou prestižní

Centrum pro výzkum veřejného mínění měří prestiž povolání. Vedou stále lékaři. Hlasovalo pro ně 42 procent respondentů s 99 body.

Na druhém místě jsou vědci a na třetím zdravotní sestry.

Lékaři jsou hlasujícím lidem bližší než vědci, o jejichž práci si často neumějí udělat představu, ačkoli k ní mají respekt. Jakkoli by se mohlo zdát, že pozici lékařů ohrozí akce "děkujeme, odcházíme", tento předpoklad se nepotvrdil.

Podle odborníků i personalistů mezi prestižními povoláními stále vedou ta, která přinášejí užitek lidem. K respektovaným profesím proto patří také záchranáři nebo hasiči. V zahraničí jsou to pak často i policisté a vojáci, kteří jsou vnímáni jako ti, kdo pomáhají a ochraňují lidi.

V České republice je zajímavé, kdo se naopak ocitl na konci seznamu prestižních povolání. Byla to uklízečka a poslanec. Zejména pozici posledně jmenované funkce degradují v očích veřejnosti korupční skandály a kontroverzní kauzy.

 

Maslowova pyramida

Stupně spokojenosti definoval americký psycholog Abraham Maslow v roce 1943.

1. Fyziologické potřeby

Jsou to základní potřeby lidského jedince a mají nejvyšší prioritu.

2. Potřeba jistoty, bezpečí

Jakmile jsou naplněny fyziologické potřeby, začnou narůstat potřeby jako jistota zaměstnání, jistota příjmů a přístupu ke zdrojům.

3. Potřeba přijetí a sounáležitosti

Poté přichází na řadu sociální potřeby zaměstnanců.

4. Potřeba uznání a úcty

Práce by měla přinášet zároveň prestiž mezi lidmi.

5. Potřeba seberealizace

Jde o touhu člověka dosáhnout maxima v tom, co dělá.

Související