Kontrolní činnost provádí inspektoři práce na většině pracovišť s výjimkou pracovišť podléhajících státní báňské správě (doly, lomy, pískovny, výroba a užití výbušnin), vybraných pracovišť a zařízení ozbrojených složek, technických zařízení v dopravě. V případě pracovních podmínek neprovádí inspekce práce kontrolu u osob ve služebním poměru (vojsko, policie). Podrobnosti kdo a v jakém rozsahu podléhá kontrole inspekce práce, upravuje § 6 zákona o inspekci práce v návaznosti na § 3.

PRÁVA A POVINNOSTI INSPEKTORA

Práva a povinnosti inspektora při kontrolní činnosti jsou upraveny v § 7, 8 a 9 zákona. Většina kontrol je ohlašována předem, výjimku tvoří pouze kontroly, u kterých by ohlášení předem narušilo objektivitu výsledku kontroly. Oznámení o provedení kontroly se nedává zejména při kontrole zaměstnávání mladistvých, kontrole noční práce, společných kontrol na nelegální zaměstnávání, provozování nebezpečných technických zařízení nebo jejich obsluhy bez požadované odborné způsobilosti apod. Vždy však platí, že při kontrole musí být osoba mající vazbu na kontrolovanou osobu, v případě míst, kde hrozí bezprostřední ohrožení života nebo zdraví inspektora, může být vykonána kontrola jen za doprovodu fyzické osoby pověřené k tomu kontrolovanou osobou.

Inspektoři inspekce práce provádí různé druhy a typy kontrol, přehled je uveden na obrázku (str. 66).

JAK PROBÍHÁ KONTROLA

Vlastní kontrola probíhá na základě předem stanoveného programu a skládá se z části administrativní, při které inspektor provádí kontrolu písemností souvisejících se stanoveným programem (např. pracovních smluv, vyplacení mezd, revizní zprávy, odbornou způsobilost zaměstnanců k výkonu pracovních činností a obsluze strojů a technických zařízení, technologických a pracovních postupů). Druhá část kontroly zahrnuje vlastní fyzickou kontrolu pracoviště, výkon pracovní činnosti včetně kontroly totožnosti fyzických osob na kontrolovaném pracovišti. Stručně lze tuto část kontroly definovat, že provádí kontrola plnění povinností zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti práce a pracovních podmínek v návaznosti na to, co se dělá, kde se to dělá, jak se to dělá, na základě jakých pokynů, jaké pracovní prostředky, materiály a látky se při práci používají a kdo pracovní činnost provádí.

INSPEKTOR NA PRACOVIŠTI

Během vlastního výkonu kontrolní činnosti je inspektor oprávněn vstupovat na pracoviště a prostor kontrolované osoby, požadovat poskytnutí pravdivých a úplných informací, ověřovat totožnost fyzických osob, požadovat předložení originálů dokladů, pořizovat kopie nebo výpisy z dokladů, dotazovat se zaměstnanců bez přítomnosti dalších osob. V případech hodných zvláštního zřetele nebo nebezpečí hrozícího z prodlení zajistit originály dokladů, odebrat vzorky materiálů, látek apod., vždy však proti vydání písemného potvrzení. V případě strojů a zařízení nařídit provedení měření, prohlídek zkoušek a revizí.

Specifickým oprávněním inspektora je možnost vydat rozhodnutí o zákazu a to již před ukončením kontroly. Co lze tímto zakázat podrobně upravuje § 7 odstavec 1) písmeno j) bod 1-2). Základní podmínkou pro vydání tohoto zákazu je, že musí jít o bezprostřední ohrožení bezpečnosti zaměstnanců nebo dalších osob zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech. Tento zákaz lze vydat ústně a to přímo osobám na daném pracovišti a kontrolované osobě (firmě) rozhodnutí o zákazu doručit v písemné formě nejpozději následující den po oznámení ústního rozhodnutí.

O kontrole, při které inspektor ověřil skutečný stav plnění povinností, zaznamená zjištěné skutečnosti do protokolu o provedené kontrole a s výsledkem kontroly seznámí kontrolovanou osobu a stejnopis protokolu jí předá proti podpisu. V návaznosti na projednání protokolu je inspektor oprávněn uložit kontrolované osobě opatření k odstranění zjištěných nedostatků a to včetně lhůt k jejich odstranění a požadovat podání zprávy o přijatých opatřeních.

SANKCE A POKUTY

Za zjištěné porušení neplnění povinností ze strany zaměstnavatele, které naplňují skutkovou podstatu správního deliktu uvedenou v § 23-34 zákona o inspekci práce, může udělit pokutu. Její maximální výše je taxativně stanovena zákonem k jednotlivým správním deliktům a při určení její výše se přihlíží zejména k závažnosti správního deliktu, způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl správní delikt spáchán. Maximální pokuta může být až do výše 2 milionů Kč. Pokutu lze však uložit také konkrétní fyzické osobě formou pořádkové pokuty za neplnění povinností uvedených v § 9 zákona o inspekci práce a to až do výše 50 000 Kč.

V případech, kdy dojde k vzniku pracovního úrazu, je inspektor oprávněn nařídit zachování místa úrazového děje v původním stavu. Pokud je nutné před příchodem policie a inspektora pro záchranu zraněné osoby nebo odvrácení jiného nebezpečí zasáhnout, potom je povinností změny proti původnímu stavu řádně zaznamenat. Se vznikem pracovního úrazu vyvstává otázka odpovědnosti za vzniklé škody. Případy, kdy se zaměstnavatel může částečně nebo zcela zprostit odpovědnosti, upravuje § 367 a § 368 zákoníku práce. Základní povinností zaměstnavatele je nejen sepsat záznam o dané události, ale také zjistit příčiny vzniku úrazu, stanovit opatření proti jeho opakování ze stejných zdrojů a příčin. Dále neopomenout předat záznam postiženému zaměstnanci a ve stanovených lhůtách, a to podle druhu pracovního úrazu zaslat informaci a záznam všem dotčeným orgánům statní správy (Viz Nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

PORADENSTVÍ

Inspekce práce vedle kontrolní činnosti zajišťuje základní poradenství a to jak pro zaměstnance a jejich zástupce, tak pro zaměstnavatele, vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb a účastní se kolaudací staveb. O všech činnostech inspekce práce je zpracovávána "Zpráva o kontrolní činnosti" a "Zpráva o činnosti". Zprávy a informace k bezpečnosti práce, pracovním podmínkám a dalším akcím lze nalézt na internetových stránkách Státního úřadu inspekce práce www.suip.cz. Ve zprávách jsou obsaženy podrobné výsledky z kontrolní činnosti, pracovní úrazovosti a jeho vývoji, včetně ostatních aktivit inspekce práce.

S ohledem na rozsah kontrolní činnosti je více než zřejmé, že inspektor při kontrolní činnosti získává informace a poklady nejen od zaměstnavatele, ale také od ostatních pracovníků kontrolovaných pracovišť. Při kontrolní činnosti požaduje poskytnutí potřebných dokladů nejen od odborně způsobilé osoby pro prevenci rizik, ale také od personálního a mzdového útvaru, technologa apod. V případě personálního útvaru jde o poskytnutí zejména pracovní smlouvy, mzdového výměru, informací o školení, dokladů o odborné způsobilosti a ostatních informací souvisejících se zaměřením kontroly.

PODNĚTY OD ZAMĚSTNANCŮ

V posledním období inspekce práce dostává mnoho podnětů zaměstnanců na nedodržování povinností za strany jejich zaměstnavatele týkajících se vzniku nebo ukončení pracovního poměru. Jde především o to, že pracovní smlouvy nemají všechny náležitosti podle zákoníku práce nebo zaměstnavatel do jednoho měsíce nepodal zaměstnanci důležité informace. Podněty jsou však také k ukončení pracovního poměru a to jak nucení zaměstnance k podepsání "dohody", kdy se zaměstnavatel snaží o nevyplacení odstupného, tak nevyplacení mzdy.

Za zcela zbytečný nedostatek lze považovat nevydání potvrzení o zaměstnání. Jde sice o administrativní nedostatek, který však výrazně komplikuje zaměstnanci situaci při získávání nového pracovního místa nebo jednaní s úřadem práce. V případě nevyplacení mzdy a odstupného vzniká pro zaměstnance situace ještě závažnější, kdy v případě nezaměstnanosti se dostává do sociální nouze. Z tohoto pohledu je potřebné, aby personální útvar při vzniku a ukončení pracovního poměru věnoval této činnosti náležitou pozornost a nevystavoval tak zaměstnavatele riziku pokuty od inspekce práce za správní delikt podle zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce.

 

ROZDĚLENÍ KONTROL

Michal Ronin

Oblastní inspektorát práce pro hl. m. Prahu

Související