Lepší vymahatelnosti pokut a poplatků od lidí pobírajících dávku na živobytí se města a obce v Česku v příštím roce nedočkají.

Ač návrh Ivany Řápkové a Lenky Kohoutové podporoval Svaz měst a obcí, sněmovnou kvůli opozici a části poslanců z řad TOP 09 a Starostů neprošel. Předloha podle kritiků šla proti listině základních práv, podle níž mají lidé v hmotné nouzi právo na pomoc státu k zajištění základních životních podmínek.

Zavedla by údajně také nerovnost před zákonem, neboť ze zabrané dávky by mohl těžit pouze stát či obce.

Novela byla reakcí na současnou praxi, kdy dlužníci s nárokem na dávku se z ní prý ani nesnaží hradit obci poplatky, případně uložené pokuty. Podle kritiků je ale "iluzorní" domnívat se, že by exekucí zasažení lidé začali dodržovat své povinnosti.

V případě, že by předloha platila, lidem by zůstalo po srážkách existenční minimum, které nyní činí 2020 korun na měsíc. Pokud by brali dávky za celou rodinu, zbylo by jim existenční minimum vypočítané pro všechny její členy.

Pro to, aby předloha platila, bylo nutné najít ve sněmovně 101 hlasů. Pro se ale vyslovilo 90 členů dolní komory, proti jich bylo 57. Ruku proti zvedlo i pět poslanců TOP 09 a Starostů včetně předsedy a vicepremiéra Karla Schwarzenberga. Několik poslanců za toto uskupení se hlasování zdrželo.

Související