"Rusko bez Putina!", "Chceme změny!" a "Chceme přepočítání hlasů!" požadovali demonstranti na moskevském Bahenním náměstí, odděleném řekou Moskvou od Kremlu, kam se demonstrace v dohodě s radnicí přesunula. Podle skandování davu by si Putin měl vzít lyže a zmizet na Magadan, do nehostinné končiny na severu, kam Stalin deportoval vězně.

Ministerstvo vnitra počet účastníků odhadlo na 25 000, novináři na 40 000 lidí, organizátoři na 60 000. Policie varovala stále přicházející davy před zhroucením přetíženého mostu, na kterém už stojí tisíce lidí, snažících se dostat na mítink. Na místo povolené demonstrace zamířilo i 1500 demonstrantů, kteří se sešli na původně ohlášeném místě, Revolučním náměstí u Kremlu. Policie proti demonstrantům nezasahovala.

"Většina lidí přišla na protest proti nečestným volbám. Byla to taková všehochuť - od mladých studentů, kteří volili opoziční Jabloko nebo nevolili vůbec, až po důchodce, kteří volili komunisty, ale nelíbí se jim, že současní komunisté v Dumě jsou zaprodanci Putinova režimu. Byli tam také lidé podporující opoziční stranu Parnas, jejichž představitelem je bývalý vicepremiér Boris Němcov, a rovněž hnutí Solidarita, jejichž předák Ilja Jašin si právě odpykává patnáctidenní trest. Neonacisté byli v menšině, došli o něco později, a lidé je "vítali" bučením. V jednu chvíli zapálili dýmovnici i vlajku Ruské federace. Lidé to ale brali jednoznačně jako provokaci k nějakému násilí," popsala situaci v Moskvě zpravodajka Respektu Naďa Straková.

Místo obklopovali policisté, ze vzduchu na situaci dohlížel vrtulník. Nad pořádkem v metropoli od počátku prosince bdí přes 50 tisíc policistů a vojáků ministerstva vnitra.

Tak velkou protivládní demonstraci viděla metropole naposledy v březnu 2001, kdy na 20 tisíc Moskvanů hájilo nezávislost televize NTV, kterou však i tak převzal polostátní koncern Gazprom.

Protesty i na Dálném východu

Několik stovek lidí v sobotu ve Vladivostoku požadovalo zrušení výsledků parlamentních voleb, které považují za nečestné a zmanipulované. Zatímco ve Vladivostoku povolená demonstrace proběhla pokojně, v Chabarovsku policie zatkla polovinu z účastníků nepovolené akce.

Na Dálném východu tak začala vlna protestů, která se má přelít desítkami ruských měst. V Moskvě se čeká účast až několika desítek tisíc lidí. Sobotní demonstrace jsou považovány i za test režimu Vladimira Putina, který v březnových prezidentských volbách bude usilovat o třetí mandát v Kremlu.

"Nepotřebujeme revoluci, ale čestné volby!" zdůrazňovali řečníci na mítinku u věčného ohně v dálněvýchodním přístavu Vladivostok. Úřední výsledky voleb podle demonstrantů neodpovídají tomu, jak lidé skutečně hlasovali.

Organizátoři původně počítali s účastí deseti až 30 lidí, ale podle agentury ITAR-TASS přišlo na 500 lidí, hlavně mládeže, ale i komunistů, zastoupených v novém parlamentu. To se části demonstrantů nelíbilo; akce měla být občanským protestem, ale komunisté ji prý využili ke stranickému mítinku na svou podporu.

Podle místní policie se na místě odehrály dvě akce: povolená demonstrace deseti lidí a setkání asi 150 voličů s místními komunistickými předáky. "Obě akce už skončily, odehrály se bez incidentů a provokací, k porušení pořádku nedošlo," řekl policejní mluvčí.

V Chabarovsku podle rozhlasu policie zatkla 80 ze 150 demonstrantů, podle agentury Interfax 30 ze 60 účastníků protestu na ústředním náměstí města, které následně policie ohradila, aby zabránila dalším nepovoleným demonstracím. V Blagověščensku, centru Amurské oblasti, protestovala padesátka lidí. Akce podle Interfaxu skončila "bez excesů".

Demonstrovace mají probíhat i v cizině. Asi čtyřicítka Rusů protestovala proti falšování voleb i před ruským velvyslanectvím v Tokiu.

Komise potvrdila vítězství "Jednotného Ruska"

Asi 700 lidí podle organizátorů demonstrovalo v Krasnojarsku na jihu Sibiře, více než tisícovka občanů podle ITAR-TASS přišla na nepovolený mítink "za čestné volby" v Barnaulu, akce se však odehrála bez incidentů.

Ústřední volební komise v pátek večer potvrdila vítězství vládní strany Jednotné Rusko v parlamentních volbách z minulé neděle. Putinova strana ve Státní dumě, dolní komoře parlamentu, 238 křesel ze 450. Komunisté mají 92 poslanců, menší levicová strana Spravedlivé Rusko 64 a nacionalisté Vladimira Žirinovského z Liberálnědemokratické strany 56 zákonodárců. Účast voličů činila 60,2 procenta.

Stejné čtyři strany tvořily i předchozí dumu, v níž Jednotné Rusko mělo více než dvoutřetinovou většinu 315 křesel, umožňující vládnoucí straně, aby sama měnila ústavu. Žádná další strana ve sněmovně zastoupena nebude. "Nesystémová" opozice opět nebyla k volbám vůbec připuštěna.

Související