Říjnová konference agenturního zaměstnávání, kterou pořádala Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS), přinesla zajímavý přehled, jak se využívají agenturní pracovníci nejen v České republice, ale i celkově v Evropě a ve světě.

MÝTY A REALITA

Na agenturní zaměstnávání se často veřejnost dívá mediálním prizmatem, které se zaměřuje především na zahraniční pracovníky v České republice, a to zejména na jejich vykořisťování či nelegální zaměstnávání. Neznamená to, že by novináři v konkrétních případech neměli pravdu, ale celková skutečnost je jiná. Dnes existuje v Česku zhruba 800 agentur, které mají v popisu práci tohoto druhu, skutečně jich ji provádí asi čtyři stovky. Jejich úroveň je samozřejmě různá. Od lokálních přes ty s celostátní působností, kvalitní i méně kvalitní. Jejich dobrou úroveň a také image na veřejnosti se snaží zajistit právě Asociace poskytovatelů personálních služeb. Jejích členů je pětadvacet a přestavují nejvýznamnější personální agentury na trhu práce.

Představa, že přidělení agenturní zaměstnanci pracují především ve strojírenství a u výrobních pásů, také neodpovídá skutečnosti. Dokumentuje to příklad společnosti Manpower, která má významné místo na trhu. Její ředitelka a zároveň prezidentka APPS Jaroslava Rezlerová to vyvrací těmito slovy: "Když se podívám na skladbu byznysu společnosti Manpower podle sektorů, tak je to asi 35 procent v průmyslu, možná se dostaneme díky Škoda Auto na 40 procent, a zbytek, tedy 60 procent, jsou segmenty služeb a pak specializované oblasti - například IT, technici, specialisté ve finančních oborech apod. Jsou však velké rozdíly mezi velkými agenturami sdruženými v APPS, které svou práci dělají transparentně, eticky a podle zákona, a ještě velkým počtem dalších - a z toho je asi dojem, že se jedná hlavně o strojírenství - které vznikly na základě potřeby jednoho zaměstnavatele, jsou to menší regionální agentury. Obecně strojírenství je jedním ze dvou největších segmentů, které agenturní zaměstnávání využívají. Tím druhým jsou služby, speciálně servisní centra, call centra, záruční servis... To jsou tisíce lidí."

AGENTURY JAKO VÝZNAMNÝ ZAMĚSTNAVATEL

Agenturní zaměstnávání dává práci značnému počtu lidí. V roce 2010 byl počet všech přidělených agenturních zaměstnanců v Česku téměř 70 tisíc. V přepočtu na plné úvazky je to logicky méně - jedenáct a půl tisíce. Odhad pro letošní rok uvádí tato čísla: 84 tisíc a 15 tisíc. Vývoj naznačuje, že požadavky na trh agenturních zaměstnanců budou dále růst. Situaci ovlivní asi fakt, že středně velké firmy se budou snažit některé činnosti outsourcovat, zajišťovat externě, případně je pokrýt nějakým efektivním, flexibilním způsobem. Růstový výhled pro rozvoj agenturního zaměstnávání platí nejméně na příštích deset let.

A jak si Česká republika stojí v porovnání s Evropou? Zatím má ještě co dohánět. Penetration rate, která ukazuje, jaký je podíl zaměstnanců - v tomto případě agenturních pracovníků - na celkovém počtu ekonomicky aktivní populace, dosahuje v Česku 0, 7 procenta (poslední srovnatelné údaje jsou za rok 2009), v Evropské unii je to v průměru 1, 5 procenta. Před námi jsou například Makedonci, Portugalci a špičkové země mají podstatně vyšší míru: Belgie (1, 7), Francie (1, 7), Nizozemí (2, 9), Velká Británie (3, 6).

O významu těchto služeb pro podniky hovoří i obrat dočasného přidělení zaměstnanců, který se za první půlrok tohoto kalendářního roku vyšplhal na 2 651 milionů korun, a toto číslo udává výsledky pouze za členy APPS.

Průměrná délka dočasného přidělení se v Česku pohybuje u 27 procent pracovníků do délky jednoho měsíce, u 38 % je to jeden až tři měsíce a u 35 % nad tři měsíce. Tolik tedy statistika charakterizující obor.

VÝHODY A NEVÝHODY

Nic není jen růžové nebo černé. Za služby se platí, a proto je agenturní zaměstnávání v porovnání s náklady na stálého zaměstnance na první pohled méně výhodné. Zavedení povinného pojištění personálních agentur logicky tyto služby ještě zdražilo. Nechme teď stranou, že pojištění má zabezpečit jejich pracovníky při krachu klienta agentury a ani ne tak vlastní agentury. Je to prostě fakt. Přesto jsou rozšířené názory, že agenturní pracovníci jsou špatně placeni a vykořisťováni. Je pravdou, že v případě některých neseriózních společností tomu tak může být. U renomované agentury je to však nemyslitelné. Tato činnost je regulována zákony a řadou předpisů.

Dlouhodobé a promyšlené využívání těchto služeb má své nesporné výhody. Pro firmy je v řadě případů důležité, že využívání agenturních zaměstnanců nejde uživateli do mzdových nákladů, ale je to v podstatě nákup služby. To může být důležité pro velké mezinárodní korporace nebo firmy, které mají velmi přísně dané rozpočty, ale když potřebují pokrýt zakázky s navýšeným počtem lidí, nemají na to v rozpočtu.

Zajímavý je i fakt, že se jedná o službu s DPH se vším všudy. Všechny výhody z toho plynoucí se dají využít. Agenturní zaměstnávání také pomáhá snižovat fluktuaci ve firmě, která kopíruje křivku výroby v nejistých dobách. To znamená, že se snižují náklady na nábor pracovníků, případně na odstupné. Přitom podle poradenské společnosti PwC se náklady na přijetí nového pracovníka rovnají ročnímu platu pracovníka, po kterém se místo uvolnilo.

Je tu ještě další skutečnost související s náklady na nábor. Řada firem dnes považuje agenturní pracovníky za nejlepší zdroj budoucích stálých zaměstnanců. Má čas si je vyzkoušet. V Evropě dnes asi každý třetí agenturní zaměstnanec získá do dvou let stálou práci.

V řadě případů má agentura v daném závodě i své lidi, kteří se o jejich pracovníky starají včetně třeba zajištění nemocenské či dokonce sledování výkonu pracovníků. I to je přidaná hodnota.

CO ŘÍKÁ LEGISLATIVA NA AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ

Mezi výhody patří, že agenturní pracovníci jsou sjednáni na dobu určitou. To je za stávajícího zákoníku práce významné, protože stálí zaměstnanci jsou zákonem až příliš chráněni a zaměstnavatel se jich těžko zbavuje. Agenturní zaměstnanci jsou vlastně rezervou, která firmu uchrání v době propadu výroby nebo jí pomůže, když nastane boom.

Problémem někdy je, že někteří zaměstnavatelé nechtějí vědět, jak agenturní zaměstnávání funguje. To je samozřejmě velká chyba, protože podle zákona jsou i oni spoluodpovědní za dodržování rovných podmínek. Agentury v APPS tyto informace bez problémů poskytují a je dobré se podívat, zda agentura má dostatečnou strukturu, která je schopna tyto úkoly zajistit.

Zákony ovlivňující zaměstnávání jsou nyní v určitém pohybu. Týká se to nejen zákoníku práce, ale i zákona o zaměstnanosti a samozřejmě i právních úprav, jejichž dodržování souvisí s naším členstvím v Evropské unii. Mění se například maximální rozsah pracovního poměru na dobu určitou, kde byly zrušeny všechny výjimky, ale pro agenturní zaměstnávání stále zůstává. Mění si i ustanovení o dočasném přidělování. Tato změna se však týká především tohoto institutu v rámci koncernu a agentur se přímo netýká.

Z novely zákona o zaměstnávání vyplývá pro agenturní zaměstnance, že se v jejich případě už nebude uplatňovat zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Nebudou moci uplatňovat své nároky na úřadu práce, ale na pojišťovně.

Upravena je i definice nelegální práce, která se sice zaměstnanců dobrých agentur netýká přímo, ale bude třeba zajistit patřičné smluvní dokumenty o pracovníkovi přímo na pracovišti. Může to zprůhlednit zaměstnávání lidí, kteří nejsou kmenoví zaměstnanci společnosti, ale přináší to další administrativu navíc. Budou je muset totiž mít i uživatelé agenturních pracovníků. A navíc se budou muset tři roky archivovat.

Česko ještě čeká implementace směrnice Evropského parlamentu a rady o agenturním zaměstnávání, kde je povinnost implementovat ji do 5. 12. 2011. V České republice jsou tato pravidla do značné míry v právním řádu zakotvena.

Projednání novel zákonů nebylo v době uzávěrky časopisu ještě dokončeno, a proto není možné s určitostí tvrdit, že se neobjeví další opatření či některá nebudou změněna. To však nic nemění na skutečnosti, že jak se zdá, mění se a zkracuje ekonomický cyklus, a bude proto docházet k rychlejším změnám na trhu. Firmy na to budou muset rychle reagovat, být více flexibilní, a to i pokud se jedná o zaměstnance. Znamená to, že poskytovatelé služeb, outsourcingu, ale i agenturní zaměstnávání nabudou na významu.

 

PODÍL SPOLEČNOSTÍ VYUŽÍVAJÍCÍCH AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ (R. 2009) V %

 

Belgie 57
Dánsko 49
Francie 35
Velká Británie 35
Finsko 34
Lucembursko 29
Nizozemí 28
Itálie 24
Švédsko 22
Německo 22
Estonsko 21
Makedonie 17
Rakousko 17
Portugalsko 12
Kypr 9
Maďarsko 8
Lotyšsko 8
Česká republika 7
Rumunsko 5
Litva 5
Slovensko 5
Chorvatsko 4
Polsko 2

Zdroj: Burofound - European Company Survey 2009

Jan Přikryl