Tak už víme, proč se zdražují základní životní potřeby, proč se snižují platy policistů a proč jsou odpírány dávky těm nejpotřebnějším (nemám na mysli příživníky, kterým se nechce pracovat), proč stát není schopen pokračovat ve stavbě silnic atd. Je to proto, aby bylo možné solidárně podporovat německé bankéře a bruselské úředníky. Pro tak vznešený cíl se rádi uskrovníme.

A naši spoluobčané, kteří jsou bez práce a nemají šanci sehnat jinou, také určitě rádi připlatí. Zvláště, když si uvědomí, že nebýt směrnic, které nám posílají, by energie stála polovinu, mohly by se rozběhnout desítky nových výrobních firem a spousta dnešních nezaměstnaných by našla práci. Kompenzují nám to ovšem strukturální fondy, na kterých vydělává hlavně státní správa a poradenské firmy.

Z pohledu zdola to může vypadat, že se vláda zbláznila. Ale zkuste si na chvíli obout boty politických funkcionářů a vysokých úředníků. Představte si, že se jmenujete Miroslav Kalousek, sedíte v kanceláři v Letenské ulici, na sobě luxusní oblek, bojíte se příštích voleb a řešíte svou další kariéru. Chcete být účetním v zemědělském podniku na Vysočině, nákupčím ve strojírenské firmě na Plzeňsku nebo míříte spíš do nějaké centrální evropské instituce? Na kom vám tedy bude záležet? Komu se budete snažit zalíbit? Komu budete posílat peníze? Bude vám víc vadit, že se něčemu podivují vaši budoucí zaměstnavatelé v Bruselu nebo vám bude víc vadit, že zuří lidé ve vaší zemi?

To se netýká jen současných politiků a jejich náměstků. Vzpomínáte si ještě na vyjednávání o podmínkách vstupu do EU? S jakou lehkostí tehdy hodil Vladimír Špidla přes palubu české zemědělce? A vidíte, dnes je z něj milionář a rentiér.

Mimochodem, to je dostatečné vysvětlení úspěchu současné podoby evropské integrace. Centrální orgány mají dostatečné prostředky, aby v každé zemi dokázaly dát dost zajímavé nabídky těm, kdo rozhodují. Kdyby bylo zavedeno pravidlo, že národní politik nesmí pokračovat v kariéře v Bruselu (ani zprostředkovaně přes poradenskou firmu nebo korporaci), a že se totéž týká i příslušníků jeho rodiny, a že nesmí přijímat ani evropské granty, vsadím se, že konstrukce by se do měsíce zhroutila.

Jestli si ještě pamatujete na konec 80.let, tehdy soudruzi také přijímali pokyny z Moskvy, ale věděli, že zároveň nesmí nas… místní obyvatele. V roce 2012 na takových věcech přestalo záležet.  Nechceme přece populismus!

Související