Tohle je zpráva, která až příliš zapadla na to, jak je důležitá. Minulý týden předložil poslanec ODS Jan Bureš pozměňovací návrh k důležitému zákonu o ochraně ovzduší. Několik jeho velmi technicky znějících paragrafů znamená, že stát odpouští velkým průmyslovým firmám poplatky za vypouštění splodin do vzduchu. 

Poslance ODS Bureše sice budete asi těžko znát, je to taková ta typická šedá myš. Ale jestli se vám bude v inverzních obdobích ve velkých průmyslových městěch špatně dýchat, jestli budete zase nemocní, tak je to on, kdo k tomu velmi přispěl.

A je to až nevídaně cynické, poslanec Bureš svůj návrh přednesl před několika dny, přesně v době, kdy třeba na Ostravsku byly až čtyřnásobně překročeny limity pro všechny možné jedy a prachy.

"Jde mi především o to, že je třeba také myslet na konkurenceschopnost českého průmyslu, ale je také potřeba myslet i na teplárny, které v České republice dodávají teplo bezmála čtyřem milionům našich spoluobčanů," vysvětloval svůj návrh přímo ve sněmovně Bureš.

Česko je pořád opravdu zvláštní země. Když třeba loni v listopadu překročily splodiny povolené limity v Římě, ne čtyřnásobně, prostě jen překročily, tamní radnice prostě přikázala, že auta se sudými poznávacími značkami mají do města zákaz vjezdu. Dokud se vzduch nepročistí. Podobně se chová většina moderních evropských měst.

Praha bude něco takového možná dělat, až bude dostavěn městský okruh. Tedy bůhví kdy. Ostrava zavedla dočasnou MHD zdarma, což ale skoro nikdo nevyužil.

Ti, kdo mají něco dělat, tedy poslanci, hejtmani, starostové a všichni jejich náměstci a zástupci, se hlavně všemožně snaží vymyslet, jak raději nedělat nic. Dávají najevo jednoznačnou preferenci průmyslu a dopravy před desitkami tisíc těch, kteří musí v nejpostiženějších oblastech žít.

Například lékař Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR zjistil, že nemocnost dětí z průmyslových oblastí Ostravska je mnohonásobně vyšší nejen vůči dětem ze "zdravých končin", ale i vůči jejich vrstevníkům v jiných částech Ostravy. A existují další docela šokující studie nebo statistiky.

Jenže průmyslová lobby je v Česku už od dob minulého režimu mnohem silnější. Poslanec Bureš je ve sněmovně nováček. Těžko říct, jestli opravdu úpřímně věří, že se stát musí postarat ze všeho nejvíc o příjmy velkých průmyslových firem. Ale v každém případě je přesně tím typem poslance, který je pro kdejakého lobbistu snadno k použití. Pověst mu ten návrh nezkazí, žádnou nemá. Nikdo ho nezná. A až budou zase volby, zcela jistě se objeví na nějakém volitelném míste. Ne úplně nahoře, někde tam, odkud by se i navzdory kroužkování mohl do sněmovny ke své báječné práci vrátit.

A kdyby to přece jen nevyšlo, jsou tu ještě třeba dozorčí rady státem nebo městy kontrolovaných společností. Třeba těch, kterým poslanec Bureš tak citlivě ulevil. 

Poznámka na konec: Burešův pozměňovací návrh nebyl nijak zvlášť zamaskovaný. Žádný zákonodárce se nemůže vymlouvat, že ho přehlédl. Sám Bureš ho dokonce těsně před hlasováním poměrně obsáhle vysvětlil.

Na stranu znečišťovatelů se pak postavila většina přítomných poslanců ODS, asi polovina poslanců ČSSD, několik poslanců TOP 09, průmysloví komunisti byli pro všichni a jen véčkaři hlasovali proti.

Související