Podle § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce je noční prácí práce konaná v noční době. Noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Za zaměstnance pracujícího v noci je podle § 78 odst. 1 písm. k) je považován zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 (nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích). Směna zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.

Pokud to není z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne (§ 94 odst. 1 zákoníku práce).

 

Ve vašem případě se jedná o pravidelný výkon práce v noční době, neboť tuto práci vykonáváte opakovaně několikrát do měsíce. Z této práce v noční době vám vzniká nárok na příplatek za práci v noci nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, pokud nemáte sjednanou jinou minimální výši a jiný způsob určení příplatku.

Nemůžete však být považován za zaměstnance pracujícího v noci, protože podle výše uvedeného ustanovení § 78 vaše směna nezasahuje pravidelně do noční doby aspoň v rozsahu 3 hodiny. Z tohoto důvodu zaměstnavatel vůči vám nemá povinnosti, které vyplývají z ustanovení § 94 zákoníku práce.

Noční prací se podle § 78 odst. 1 písm. j) zákoníku práce rozumí práce konaná v noční době, přičemž noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou. Zaměstnanec pracující v noci je podle § 78 odst. 1 písm. k) ten, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 (nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích). Směna zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit osm hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Pokud to není z provozních důvodů možné, je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila osm hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu průměrné délky směny zaměstnance pracujícího v noci se vychází z pětidenního pracovního týdne (§ 94 odst. 1 zákoníku práce).

Je nutno rozlišovat mezi pojmy zaměstnanec pracující v noci a noční práce. Noční práce je jakákoliv práce vykonávaná v době od 22.00 do 6.00 hodin1). Za tuto práci vždy náleží příplatek ve výši nejméně 10 % průměrného výdělku, je-li odměňován mzdou, nebo ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku (za hodinu noční práce), je-li odměňován platem. Zaměstnanec pracující v noci musí odpracovat nejméně 3 hodiny v době od 22.00 hod. do 6.00 hod. v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru aspoň jednou týdně v období, které je uvedeno v § 94 odst. 1 zákoníku práce.

Př: "Zaměstnanec záchranné služby podle rozpisu směn pravidelně pracuje v nočních směnách, to je v noční době od 22.00 do 6.00. Délka jeho směny nesmí překročit osm hodin. To však není z provozních důvodů možné a skutečná délka jeho směny je 12 hodin. Zaměstnavatel je vázán zákoníkem práce a musí rozvrhnout jeho pracovní dobu na období 26 týdnů tak, aby průměrná délka směny byla 8 hodin. Zaměstnanec odpracuje v tomto období 26 × 5 = 130 směn. Při dodržení zákoníku práce může zaměstnanec v tomto období odpracovat nejvýše 86 dvanáctihodinových směn (130 × 8) / 12 = 86,7. Průměrnou délku směny vypočítáme (86 × 12) / 130 = 7,94 hodiny. Průměrná délka směny tedy nepřekročí 8 hodin2)."

Noční práci dále upravuje § 94 odst. 2 - 4 zákoníku práce.

Zaměstnavatel musí zaměstnanci pracujícímu v noci zajistit vyšetření lékařem závodní preventivní péče pravidelně podle potřeby, minimálně však jednou ročně, ještě před zařazením na noční práci a dále kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zaměstnanec požádá. V tomto případě zaměstnanec není povinen hradit lékařské ošetření. Dále zaměstnavatel zajišťuje pro zaměstnance pracující v noci služby, hlavně možnost občerstvení. Zaměstnavatel je povinen pracoviště, kde se pracuje v noci, vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně možnosti přivolat rychlou lékařskou pomoc. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, projednává s ní předem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 99 zákoníku práce).

Také je třeba vzít v úvahu nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě3). V § 3 písm. f) uvedeného nařízení je zaveden pojem zaměstnanec pracující v noční době. Tomuto zaměstnanci, který vykonává práci během noční doby, může zaměstnavatel rozvrhnout směnu v rozsahu nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. V souladu s § 100 odst. 2 zákoníku práce bylo vydáno vládní nařízení č. 182/2007 Sb. s účinností od 17. 7. 2007 o odchylné úpravě pracovní doby a doby odpočinku členů podnikové jednotky hasičského záchranného sboru. Podle této úpravy zaměstnavatel upravuje pracovní dobu členu jednotky tak, aby délka jeho směny nepřesáhla při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby 16 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné směny a začátkem další může být zkrácen členu jednotky staršímu 18 let až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, pokud je toto zkrácení nezbytně nutné k zabezpečení akceschopnosti jednotky hasičského záchranného sboru podniku nebo pro plnění úkolů tohoto sboru podle § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za podmínky, že se mu zkrácený odpočinek vynahradí v následujícím týdenním rozvrhu pracovní doby.

Z poznatku výzkumu výkonu práce v noci a jejího vlivu na výkonnost a kvalitu práce vyplývá, že přibližně 70-80 % zaměstnanců pracujících v noci si přivykne na výkon práce v tuto dobu. V důsledku práce v noci dochází k poklesu výkonnosti a nižší kvalitě vykonávaných prací.

V průběhu výkonu práce byly během celého pracovního režimu vyhodnoceny dva nejvíce kritické časové úseky, a to ve 3 hodiny ráno a ve 3 hodiny odpoledne. Nejvíce pracovních úrazů se v průběhu noční práce stane v rozmezí od 23.00-5.00 hodin. Z tohoto důvodu se doporučuje během noční směny snížit frekvenci výkonu prací, u kterých je vyšší riziko pracovního úrazu. Nedá-li se tento druh prací omezit, je nutné použít bezpečnostně technické vybavení, které je nezávislé na lidském faktoru. Je nezbytné upravit pracovní režim a zavést do něj více přestávek.4)

Ač nejste zaměstnanec pracující v noci, vykonáváte noční práci a máte nárok na příplatek za noční práci.

 

Poznámky:

1) Jakubka J., Hloušková P., Hofmannová E., Knebl P., Schmied Z., Tomandlová L., Trylč L.: Zákoník práce prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, 3. aktualizované vydání - Olomouc, Nakladatelství ANAG, 2009, str. 173

2) Hochman J., Kottnauer A., Úlehlová A.: Nový zákoník práce s komentářem, použitelnou judikaturou a předpisy souvisejícími, 2. aktualizované a přepracované vydání - Praha, Nakladatelství Linde Praha, a. s., 2007, str. 282

3) Hochman J., Kottnauer A., Úlehlová A.: Nový zákoník práce s komentářem, použitelnou judikaturou a předpisy souvisejícími, 2. aktualizované a přepracované vydání - Praha, Nakladatelství Linde Praha, a. s., 2007, str. 294

4) Sládek V.: Pracovní doba v novém zákoníku práce, 1. vydání - Praha, Nakladatelství ASPI, 2008, str. 68-69

 

Michal Pašta
podnikový právník, Praha

Související