Indický mocenský vzestup

Americký novinář a politolog Fareed Zakaria začal před čtyřmi lety razit termín „rise of the rest“ pro charakteristiku světa, v němž se vedle tradičních, tedy západních mocností začínají stále asertivněji prosazovat další aktéři. Indický test mezikontinentální balistické střely, již lze vyzbrojit jadernou hlavicí nebo osadit satelitem vynášeným na oběžnou dráhu, lze tak chápat jako malý kamínek v mozaice měnící se globální mocenské rovnováhy, která se postupně posouvá z euro-atlantického do asijsko-pacifického regionu.

Nejde jen o rakety. Podle analýzy prestižního Center for Strategic and International Studies nahradila mezi lety 2006 a 2010 Indie Čínu na pozici největšího světového dovozce zbraňových systémů. Byť je Indie v celkovém objemu prostředků vynaložených na obranu v globálním srovnání až osmá, procházejí její ozbrojení síly rozsáhlou modernizací. Její součástí je i rozvoj pozemního vojska (např. dodávkami tanků T-90), námořnictva (včetně akvizice letadlové lodi Admirál Gorškov) a letectva (viz nedávné rozhodnutí o nákupu letounů Rafale).

Soupeření o prestiž

Hlavním konkurentem, s nímž se Indie poměřuje, je Čína, která mimo jiné disponuje desítkami balistických interkontinentálních střel s jadernou hlavicí. Často zmiňovanou souvislost indického zbrojení s vnímanou čínskou „expanzí“ v jihovýchodní Asii a Indickém oceánu je ale dobré nepřeceňovat.

Možnost transformace Čínou využívaných přístavů v Barmě, Pákistánu či na Srí Lance v plnohodnotné vojenské námořní základny je jen hypotetická, byla by pro ČLR extrémně nákladná a jejich přínos v případném (zatím zcela hypotetickém) ozbrojeném konfliktu s Indií spíše sporný. Indii se pochopitelně nemusí líbit, že Čína postupně získává politický a ekonomický vliv ve státech na pobřeží Indického oceánu, ale rýsovat přímou linku mezi touto nelibostí a možnou válkou s Čínou je spíše konstrukce z oblasti fikce.

Doplnění nové součásti raketového arzenálu je proto pro Indii nejen krokem k vyrovnání poměru vojenských sil s ČLR (a samozřejmě k umocnění převahy nad Pákistánem), ale hlavně logickou součástí snah o dosažení prestižního statusu v mezinárodních vztazích. Čína pro Indii není ani tak nepřítelem jako spíše politickým konkurentem a pomyslným měřítkem, vůči němuž se může vymezovat.

Po čtvrtečním testu si může odškrtnout další políčko z pomyslného seznamu kroků, které ji posouvají ke statusu globální velmoci. K jeho finálnímu potvrzení však Indii stále chybí křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Jeho získání ale na rozdíl od vývoje střely s dlouhým doletem nezávisí pouze na Indii samotné.

 

 Tomáš Karásek

Autor je ředitelem Výzkumného centra AMO

Související