První škola datové žurnalistiky začala. Zahájili ji dva držitelé Pulitzerovy ceny – Steve Doig a Sarah Cohenová z Washington Post, editor Datablogu Guardianu Simon Rogers a šéf oddělení interaktivních zpráv New York Times, Aaron Pilhofer.

Zatímco Steve Doig a Sarah Cohenová patří mezi novináře, kteří s daty začínali, Rogers s Pilhoferem jsou nejinovativnější novináři současnosti.

Schéma datové žurnalistiky z publikace Data Journalism Handbook, která má být na konferenci představena.

Anketa: K čemu je podle vás datová žurnalistika?

Doig: Pro mě začala v šedesátých letech, tím, že se do zpráv přidaly sociální aspekty. Zpočátku měla data pozici vtipálků, měla články „vyšperkovat“. Nejdřív jako vtipné doplňky. Ale teď je to zcela jiné, hlavním heslem datové žurnalistiky je Nedělejte jenom žertíky (Go behing anecdote)!

Cohenová: Datová žurnalistika je snaha jít mnohem víc do hloubky. Hledáte způsoby, jak analyzovat jevy a ukázat to, co není vidět na první pohled. Používáte metody z jiných oborů, které nikdy nikoho nenapadlo použít v žurnalistice. Experimentujete třeba s počítačovou analýzu textu a hledáte něco zajímavého, hledáte příběhy, jak se vyvíjejí a kam směřují.

Rogers: Je to každodenní práce založená na datech. Prochází přes nás gigabajty dat. A vy v nich musíte rozpoznat, o co jde. A nepotřebujete nic složitého, stačí mapa a schopnost zanést do ní data. Třeba data z londýnských nepokojů jsme spojili s tím, kdo v té které části města ovládá radnici nebo jak je která čtvrť bohatá. A najednou bylo vše jasné. Takže spojujeme věci, které spolu zdánlivě nesouvisejí a nebo je nikoho nenapadlo spojit před námi. Navíc se hodně snažíme analyzovat Twitter, což je velmi dobrý vzorek. Rozhodně ale buďte hodně rychlí, nesmí to trvat déle než týden. A sledujte aktuální události.

Novináři, kteří neumějí najít příběh v datech, by se měli stydět“

Pilhofer: Máme v NYT skvělý tým. Prvním naším úkolem bylo prezentovat data. Vzít data a hezky je ukázat. Ale od té doby se to hodně změnilo. Většina z mých lidí nejsou novináři, ale spíš počítačoví experti. Protože novináři nedokázali přečíst tabulky. Tak jsme analyzovali data z Guantanama.

To, co děláme, ještě před pár lety bylo sci-fi. A teď je to samozřejmost. Budoucnost je podle mě v tom, že počítačoví experti vezmou data, experti na sociální media je rozeberou a posbírají a společně objeví něco nového, zajímavého. Každopádně nemusíte být počítačový odborník. Je ostuda a neexistuje žádná omluva pro novináře, že například denně nepoužívají Google Fusion Tables. Je to nutnost, povinnost. Bez těchto nástrojů nemůžete v současnosti dělat seriózní žurnalistiku.

Související