Kolik lidí se v novinách musí věnovat datové žurnalistice?
Novinařinu dosud dělali jednotlivci, teď jsou to spíš týmy. Jsou nutní tři novináři plus další specialisté na každou kauzu. Jeden z nich musí umět velmi dobře psát a rozuměl tématu opravdu do hloubky, jeden by měl být grafik, jeden počítačový odborník. Čas, kdy mohl pracovat jeden člověk na tématu, dávno skončil. Ale to, co říkám, neplatí vždy. Občas se objeví jeden člověk, který může porazit velké noviny. Stačí, aby používal nástroje Googlu.
To znamená, že se z novinářů musejí víc stát analytici a programátoři?
Vzdělávejte je. Ideální je European Journalism Centre. Ale ne všechny, každý nemá zájem. Posbírejte v redakci i mimo ni lidi, kteří se o data zajímají, spojte se s nimi a udělejte pěknou vizualizaci. Vydavatelé ji pak od vás koupí.
Jak si vybrat téma? Jak ho analyzovat? Co všechno k tomu potřebujete?
Nemluvte o tom, dělejte to. Uděláte spoustu chyb, bude vám to trvat, ale nakonec to uděláte. A příště to bude lepší. Až budete mít hotový výstup, každý ho bude chtít zveřejnit.
Zní to, jako by datovým žurnalistou mohl být každý…
Ne, tak to není. Na novináři bude hledání a první analýza dat. Ale bude muset více a více spolupracovat s dalšími profesemi.
Dva "opulitzerovaní" novináři v Perugii. Stephen Doig zapaluje cigaretu Sarah Cohenové z Washington Post
Sám jste začínal analyzovat data v šedesátých letech, dokážete odhadnout budoucnost datové žurnalistiky?
To, co se teď naučíte například tady na festivalu v Perugii, už vám bude za pět let k ničemu. Předpovídat vývoj je zcela marné. Ale nástroje budou čím dál lepší. Ovládne je každý, vše bude snazší.
Hlavní tedy budou data. Jak poznáte, že jsou důvěryhodná?
Ok, možná nemáte úplně přesná data, možná jich pár chybí. Ale data jsou jen zdroj, to neznamená, že v nich není příběh. Vždycky můžete použít průměry, vždycky z nich něco vyčtete. Hledejte příběh v číslech.
