Sever hn.ihned.cz zveřejnil článek Ekologické šílenství popisující projekty jako bělení mraků, zaprášení atmosféry či stínění Země před slunečními paprsky, které mají odvrátit oteplování naší planety. České ekologické a rozvojové organizace sdružené v Klimatické koalici považují – podobně jako autor článku – takové nápady za absurdní. Jde o variaci na známé nakrmení vlka se současným zachováním celé kozy.
Překombinovanost geoinženýrských projektů vyzývá k zopakování si učebnicových banalit. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu každoročně uvolňuje miliardy tun uhlíku, který miliony let ležel hluboko v zemi. Ve vzduchu tak přibývá oxidu uhličitého, jednoho z hlavních skleníkových plynů. Vyplývá to z obyčejné chemické rovnice, kterou se učí děti na základní škole. Skleníkové plyny v atmosféře zachycují teplo. Proto více skleníkových plynů rovná se teplejší planeta. Pravidlo vyplývá z fyzikálních vlastností těchto látek a objevil je britský vědec John Tyndall už v roce 1858.
Propočty vědců ukazují (1), že pokud množství oxidu uhličitého v atmosféře stoupne na dvojnásobek koncentrace z doby před průmyslovou revolucí (což se při současných trendech stane někdy ve druhé polovině 21. století), teplota vzroste přibližně o 3 °C. To je asi polovina rozdílu (samozřejmě opačným směrem) mezi současností a vrcholem poslední doby ledové, kdy místa současné Varšavy, Berlína, Londýna a New Yorku pokrývala kilometr silná vrstva ledu (2).
Pokud bude vypouštění skleníkových plynů pokračovat, bude to mít neblahé humanitární, sociální dopady: častější sucha a povodně, zaplavení pobřežních oblastí i celých ostrovů stoupajícím oceánem, rozšíření tropických chorob do nyní zdravých oblastí, horší úrodu v řadě rozvojových zemí či nedostatek pitné vody (3).
A to všechno bude navíc hodně stát. Bývalý hlavní ekonom Světové banky Nicholas Stern a jeho tým spočetli, že pokud necháme vypouštění emisí – a vyvolaným změnám podnebí – volný průběh, přímé finanční škody by činily nejméně 5 % globálního HDP. Připočteme-li také další náklady, například zdravotní důsledky, účet stoupne na zhruba 11 % světového ekonomického výkonu (4).
Takže sečteme-li poznatky z učebnic, výpočty klimatologů, scénáře rozvojových expertů a studie ekonomů, máme výsledek: fosilní paliva jsou drahá (a to čím dál více) a způsobují nám nemalé (a do budoucna ještě větší) problémy.
Můžeme se pokoušet řešit to megalomanskými projekty, které planetu možná ochladí (možná také ne a možná až moc) a u kterých nikdo neví, kolik budou stát a jaké budou mít vedlejší důsledky. Nebo můžeme snížit spotřebu fosilních paliv. Jak? Konkrétními projekty, které vznikají i v Česku. Zateplování domů sníží potřebu energie k jejich vytápění. Výtopna na biomasu dá obci nezávislost na dováženém plynu. Jedna větrná elektrárna zajistí proud pro 1500 domácností. Zlepšení mýtného systému pro kamiony nebo recyklace surovin místo jejich zničení ve spalovnách sníží spotřebu ropy i znečištění vzduchu. Je to bezpečnější a levnější.
(1) Randall, D. A., R. A. Wood, S. Bony, R. Colman, T. Fichefet, J. Fyfe, V. Kattsov, A. Pitman, J. Shukla, J. Srinivasan, R. J. Stouffer, A. Sumi and K. E. Taylor (2007): Climate Models and Their Evaluation. In: Solomon, S., Qin, D., Manning, M., Chen, Z., Marquis, M., Averyt, K. B., Tignor, M., et Miller, H. L. (eds.): Climate change 2007: the physical science basis. Contribution of Working Group I to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, Cambridge University Press, Cambridge–New York.
(2) von Deimling, T. S., Ganopolski, A., Held, H., et Rahmstorf, S. (2006): How cold was the Last Glacial Maximum, Geophysical Research Letters 33 (14): L14709
(3) Parry, M.L., Canziani, O.F., Palutikof, J.P., van der Linden, P.J., et Hanson, C.E., (eds.) (2007): Climate change 2007: impacts, adaptation and vulnerability. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change, Cambridge University Press, Cambridge.
(4) Stern, N., et al. (2007): The economics of climate change: the Stern Review, Cambridge University Press, Cambridge.
