Francouzská organizace Reportéři bez hranic každoročně zveřejňuje data o svobodě novinářů a médií napříč planetou. Měří kritéria jako počet zadržených, zabitých a zmizelých zaměstnanců médií, odposlechy novinářů nebo emigraci kvůli novinářské profesi.

Letošní zpráva – celkem už desátá – je obzvlášť vypečená: začalo to loni Arabským jarem, které nastartovalo revoluce v arabském prostoru. Zároveň se ze Spojených států rozšířila protestní hnutí, takže média po celém svět měla co dělat. Nezřídka následovaly vládní reakce. Takže takhle vypadá aktuální mapa mediální nesvobody.

Zpráva Francouzů většinou říká předvídatelná fakta: nejhlouběji se za poslední rok propadly režimy v Sýrii, Bahrainu, Jemenu nebo Bělorusku, na dně žebříčku nadlouho zabředla Čína, Írán, Severní Korea a Eritrea. Na zabité novináře vede Pákistán, mezi kontinenty se nejrychleji propadá Afrika.

Překvapivější jsou propady evropských zemí. U nás se zatím neděje nic, jsme bezpečně a dlouhodobě na špici (letos 14. místo), dýcháme na záda třeba Švédsku. Už za humny to ale neklape, krizi prožívá Maďarsko (propad na 40. místo) a o kousek dál se hroutí Itálie (61. místo). Hodně divoké časy teď zažívá Balkán, jmenovitě sedmdesáté Řecko a osmdesáté Bulharsko.

Otázka zní: ukazují tahle data dlouhodobý trend, nebo jde o jednotlivosti? Dá se mluvit o evropském ústupu od svobody médií a oslabování demokracie? Pokud ano, souvisí s hloubkou dluhové krize v té které zemi? Nebo jde nedejbože o krizi globální?

Data z desetiletého monitoringu přinášejí sice jednorozměrná, ale dlouhodobá data (pokud se vám nechce klikat na webu, tady jsou data za poslední rok a tady historická). Takže první nápad: vizualizovat desetiletý vývoj Indexu mediální svobody v evropských zemích, ohrožených nebo prožívajících krizi. Kvůli mezinárodnímu kontextu jsme přidali Turecko, Rusko a Spojené státy.

Graf ukazuje pořadí země v celosvětovém žebříčku, větší kolečko znamená horší umístění, takže nebezpečnější zemi. Při najetí na kolečko se objeví konkrétní údaj. Můžete také přepnout na zobrazování konkrétního umístění tlačítkem "Same Size" vlevo dole. 

Zdá se, že:

  • jižní země, které řeší dluhy, měly se svobodou médií problém vždy (snad s výjimkou Portugalska) a v posledních dvou letech zaznamenaly výrazné zhoršení (Řecko, Itálie)
  • severoevropské země, postižené dluhovou krizí (Irsko, Island), jsou stabilní (v posledních dvou letech ale taky žádná sláva)
  • Višegrád je rozdělený, Češi a Slováci se poslední dva roky posunují nahoru, Maďaři se propadají; vzhledem k načasování změny zřejmě přímo nesouvisejí s dluhovou krizí
  • Turecko v posledních třech nebo čtyřech letech vzdalo boj o příslušnosti k Evropě a zamířilo k Íránu
  • zejména Spojené království, ale i Spojené státy jsou překvapivě hluboko
  • Evropa (bez Ruska a Turecka, ty žijí vlastní logikou) se jako celek se v posledních dvou letech mírně zhoršila (čtyři zlepšení, sedm zhoršení)

Lokální, nebo globální průšvih?

Další dva grafy zkouší odpovědět na to, zda jde o lokální, nebo globální trend. Každá země dostává v rámci Indexu mediální svobody "trestné body". Když sečteme hodnocení všech zemí světa za deset let (a budeme doufat, že hodnocení Reportérů bez hranic je rok od roku stejně přísné), dostaneme globální index mediální svobody.

A ještě jeden. Zajímavé může být i zobrazení rozdílu mezi novinářsky nejpohodovější a nejzoufalejší zemí.

Takže Evropa se může utěšovat: nejsme v tom sami. Svoboda médií se letos rapidně zhoršila po celém světě. Což je povzbudivé.

A ještě kontext: shrnutí, jak jsou na tom evropské země se svými dluhy.

Douška: Deník Guardian má u každého datového článku vzkaz pro čtenáře: Discuss the data. Podobně vyzýváme i svoje čtenáře. Existuje tisíc vlivů, které můžou ovlivnit původní data (například změna metodologie jejich sběru) a milion interpretací (čím je způsobený rozdíl mezi dopadem krize na severu, na jihu a ve Višegrádu?). Budeme rádi, když pochybnosti i interpretace vyřešíte přímo v diskuzi. Díky!