Policie začala stíhat bývalé manažery kvůli kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS). Informovala o tom ve středu Česká televize.

Mediální poradkyně bývalých šéfů Alexandra Rudyšarová ČTK sdělila, že manažerům policisté začali doručovat obvinění.

Uvedla však, že se netýkají procesu privatizace. Kvůli případu již švýcarská prokuratura podala obžalobu na sedm lidí.

Ministerstvo financí podalo začátkem června trestní oznámení na šest bývalých manažerů Mostecké uhelné společnosti. 

"Na základě a po zpracování dostupných podkladů učinila Česká republika, jako poškozená, další kroky v uvedené záležitosti a podala u příslušných orgánů činných v trestním řízení v České republice trestní oznámení, ve kterém zároveň uplatnila svůj civilní nárok na náhradu způsobené škody," uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Předložený materiál podle něj shrnuje dosud známé, ale i nové, poznatky, a zpracovává je komplexně a v jedné analýze.

"I nadále pokračuje trestní řízení ve Švýcarsku, ve kterém byla Česká republika označena jako poškozená strana, a domáhá se tomu odpovídajících práv. Předmětné trestní řízení ve Švýcarsku nebrání výše uvedenému zvolenému postupu a zpracovaný materiál v něm může být využit," dodal k případu mluvčí Jakob.

Česká republika měla podle ministerstva žalobu připravenou už delší dobu, s jejím podáním však vyčkávala kvůli novému vývoji v případu. Švýcarský soud totiž v polovině května požádal o doplnění obžaloby v bodě "praní špinavých peněz".

Pokud by čeští právníci dokument nedoplnili a soud žalobu nakonec nepřijal, hrozil by Česku ze strany obžalovaných manažerů miliardový soud za škodu způsobenou zablokováním dvanácti miliard korun na švýcarských účtech.

Obžaloba v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti se týká českých manažerů Jiřího Diviše, Marka Čmejly, Antonína Koláčka, Luboše Měkoty, Oldřicha Klimeckého, Petra Krause a Belgičana Jacquesa de Groote.

Výběr informací kolem privatizace společnosti Mostecká uhelná

  • Mostecká uhelná společnost (MUS), předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina. Většinový podíl byl privatizován v rámci druhé vlny kuponové privatizace.
  • V letech 1997 a 1998 akcie postupně skupovala švýcarská společnost Investenergy S. A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda Miloše Zemana (ČSSD) za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.
  • V roce 2003 koupil majetek Appian Group investiční fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. Na valné hromadě 17. června 2003 rozhodli vlastníci MUS o zrušení společnosti bez likvidace. Nástupcem MUS se stala společnost Ležáky, a. s., stoprocentně kontrolovaná švýcarskou Appian Energy AG.
  • V březnu 2005 dokončila převzetí energetických podniků fondu Appian (včetně MUS) společnost Severočeská uhelná (SU). SU vlastnila čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS - Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (deset procent) a Petr Pudil (deset procent). Následně v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku.
  • V květnu 2005 Appian Group ve vlastnictví SU změnila název na Czech Coal, a. s.
  • V červenci 2005 Severočeská uhelná, a.s. změnila název na Mostecká uhelná, a.s. Tento název si firma podržela do prosince 2008, kdy se změnila na dnešní Czech Coal Services, a. s.
  • V roce 2006 Czech Coal N.V. prodala 40 procent akcií MUS kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál podnikatel Pavel Tykač. Později získali ještě dalších devět procent. Koláček a Měkota pak v březnu 2008 prodali své podíly dosavadním partnerům. Bobela a Pudil za ně podle informací Mladé fronty Dnes zaplatili 11,5 miliardy korun.
  • Privatizací MUS se na podnět tehdejšího předsedy Fondu národního majetku (FNM) Romana Češky zabývala policie. Šetřila podezření, že MUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila.
  • V březnu 2009 podle serveru iHNned.cz švýcarská prokuratura uzavřela vyšetřování privatizace MUS. Vyšetřováno bylo šest Čechů a jeden Belgičan. Prokuratura nařídila švýcarským bankám zablokovat peníze, které by mohly pocházet z trestné činnosti (zhruba 13,4 miliardy korun). Švýcaři rovněž upozornili Česko na podezření, že Appian údajně na privatizaci plzeňské Škody v roce 2003 použil nezákonně miliardu korun z MUS. Mezi hlavními aktéry podezřelých operací byli údajně tehdejší ředitel dolů Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš a bývalý vysoký manažer MMF a pozdější šéf Appian Group Jacques de Groote. Podle některých informací dalšími podezřelými byli Luboš Měkota, Marek Čmejl, Oldřich Klimecký a Petr Kraus.
  • V červenci 2009 Česká televize uvedla, že policie opět vyšetřuje prodej MUS. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká kauzu nařídila otevřít na základě výsledků vyšetřování Švýcarů.
  • V září 2010 policie a státní zástupci v souvislosti s privatizací MUS vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády; výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury.
  • V prosinci 1010 napsal týdeník Euro, že Pavel Tykač podepsal smlouvu o nákupu druhé poloviny Czech Coal; dle listu ji koupil od Pudila a Bobely za více než deset miliard korun.
  • V lednu 2011 napsal deník MfD, že zřejmě několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, získalo v souvislosti s privatizací MUS milionové provize. Podle listu to vyplývá z dokumentů, které poslal na státní zastupitelství v Praze soudce ze Švýcarska.
  • O několik dní později MfD napsala, že provize z privatizace MUS získali i oficiální představitelé ČSSD. Podle MfD více než 30 milionů korun nejdřív dostala firma, v níž působil tehdejší šéf ekonomické sekce ČSSD Zdeněk Uhlíř. Společnost údajně následně převedla deset milionů na účet nadace, které předsedal Stanislav Gross.
  • V květnu 2011 MfD uvedla, že policie začala prověřovat možné přijímání úplatku lidmi kolem Grosse. Policisté prověřují například bývalého náměstka ministra průmyslu Roberta Sýkoru.
  • Švýcarská prokuratura v říjnu 2011 informovala, že obvinila z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací ve vztahu s nejmenovanou významnou energetickou společností z Česka sedm lidí. Agentura AFP uvedla, že jde většinou o Čechy.
  • V květnu 2012 požádal švýcarský soud o rozšíření obžaloby o detaily prodeje Škody Holding, které se týkaly především obvinění z praní špinavých peněz v souvislosti s privatizací společnosti.

Související