Je zajímavé, jak rychle a bryskně prezident republiky o odvolání ministra rozhodl. Ano, tak je to správně. Tedy alespoň podle mého právního názoru to tak má být vždy. V těchto případech má být prezident vykonavatelem vůle premiéra jako tvůrce a manažera vlády, za jejíž funkčnost a výsledky nese odpovědnost.

Čertovo kopýtko je ale v tom, že tomu tak vždy nebylo. Současná rychlost je poměrně velkým, byť ne prvním, odchýlením od praxe odvolávání založeného na rozvažování a mediaci. Známe dokonce případy, kdy zvažování trvalo několik týdnů a ministr odvolán nebyl. (Premiér patrně svůj návrh na odvolání stáhl?)

Z ohledu na úctu k hlavě státu je možný jediný závěr – k rychlému a spolehlivému odvolání ministra vede cesta přes odkaz na jeho neschopnost být dobrým hospodářem ve svěřeném rezortu.
 
Jinak jsem z věcného hlediska osobně velmi zvědavý, jak si nový ministr spravedlnosti se skutečností, že mu peníze na vězeňství nebudou přidány, poradí. Počítám, že premiér v tomto směru bude muset být velmi konzistentní, i kdyby měly hrozit vzpoury ve věznicích. A situace ve věznicích velmi napjatá je.

Související