Není nad to, utrhnout si a ochutnat sice trochu nepravidelné, ale na slunci dozrálé šťavnaté rajče, jehož aroma ti připomíná zahradu u moravské babičky. Je to pouhá dětská vzpomínka, záchvěv nostalgie po intenzívních chutích a barvách? Připomínka doby, kdy 'bio' nebyla výsada, ale něco normálního? Vracíme se dnes k tomuto ideálu, ale pořádnou oklikou?

Rajčata působí příznivě proti stárnutí a vráskám! Každý den deset lžic rajského protlaku smíchaného s deseti lžicemi panenského olivového oleje je levná alternativa drahých krémů a na rozdíl od nich působí zevnitř. Ačkoliv se neodvratně nabízí otázka, jak to někdo dokáže do sebe dostat, u pokusných osob se prý prokázalo nejen zlepšení pokožky, ale rajčata je ochránila částečně i před spálením na slunci.

Lykopen se jmenuje ten zázrak a do těla jej dostaneš jedením syrových, ale ještě lépe tepelně připravených rajčat. Čerstvá rajská polévka je tak ještě zdravější než třeba letní červeno-zeleno-bílá 'insalata caprese' s bazalkou a mozzarellou.

Wasserbombe na export

Rajčata jsou vůbec velmi zdravá a dokonce snad chrání před některými druhy rakoviny. Jenže musí být voňavá, aromatická, plná chuti a červená, tak jako dřív! Čím červenější, tím víc důležitého antioxidantu lykopenu. A právě zralost byla - a je - někdy i v Nizozemí, jednom z největších světových producentů rajčat, docela problém. Pěstitelé totiž jako by v minulosti zapomněli na aspekt jako chuť a vůně a soustředili se jen na vzhled. Produktivita zvítězila nad kvalitou. Wasserbombe - tak začali Němci v devadesátých letech nazývat rajčata z Holandska. A hlavně, přestali je kupovat.

Španělská rajčata byla tehdy v Německu najednou žádanější. Už jen asociace se sluncem a teplem jim napomáhá i dnes v prodeji, ačkoliv technologické postupy ve sklenících jsou stejné a sadba pochází převážně z Nizozemska. Rajská jablíčka pěstovaná na polích pak obecně obsahují značně víc pesticidů než ze skleníku. Poškozená pověst holandských rajčat ale natropila před lety jejich pěstitelům a dodavatelům spoustu škody a trvalo dlouho, než se export do Německa 'vzpamatoval'. Němci si totiž potrpí na kvalitu a pověsti o genetické manipulaci, ozařování a jiných podezřelých technologiích jejich skepsi vůči holandským rajčatům ještě napomohly.

Za chuť si zaplatíš

Před časem se v médiích objevila znepokojující zpráva, že se neustálým programováním dalších odrůd někde ztratil chuťový gen rajčat. Jsme si tím ale možná z části sami vinni. Jako konzumenti jsme se u rajčat nechali vést hlavně vzhledem a už méně jejich chutí. K čemu to vedlo? Z obchodů 'normální' rajčata pomalu začala mizet. Regály se zaplnily všemi možnými variacemi: od třešničkových rajčátek, která jsou rovněž bez chuti a lákají jen svým vzhledem, přes koktejlová v trsech až po takzvaná medová rajčata. Chceš-li ale v současnosti chutné rajče, zaplatíš v Nizozemsku třikrát až pětkrát tolik než za rajče obyčejné.

Kilo rajčatového semene stojí průměrně 70 000 eur a je tím dražší než kilo zlata. Nizozemsko ovládá skoro třetinu světového trhu s rajčatovým semenem, a to hlavně pro skleníková rajčata. Mezinárodní výzkum vedený Zemědělskou universitou ve Wageningenu producentům semene pomáhá: detailní, nedávno kompletně zmapovaná znalost genetických vlastností rajčete jako rostlinného druhu a soudobé šlechtitelské a pěstitelské metody otevírají totiž nové možnosti.

Na trh se mohou přinést další a další odrůdy, tvrdí odborníci. Tam se přidá trs navíc, tuhle se zas vnese do rasy odolnost proti nárazům, virům nebo proti plísním. Perfektně červená rajčata mohou prý dokonce křížením s nejstaršími rasami dostat zpátky rajčatové aroma. Haleluja! Jsme tak zase na začátku, kdy rajče chutnalo po rajčeti. Otázkou zůstane, zda se nejedná o genetickou manipulaci, protože ta není zákonem v Nizozemsku dovolena. Odborník je skálopevně přesvědčen, že zde jde 'jen' o křížení a šlechtění a nám jako spotřebitelům nezbývá, než tomu věřit. Nebo si pěstovat rajčata na vlastní zahrádce.