Popularita amerického prezidenta Baracka Obamy vystřelila vzhůru. Během asi tří týdnů vzrostla natolik, že by dnes naprosto bez problémů vyhrál volby. Pokud nedojde k nějaké nečekané dramatické události, bude prezidentem další čtyři roky. Někteří analytici sice ještě tvrdí, že výzkumy obsahují systematickou chybu, nicméně ani tím nelze vysvětlit tak rychlý posun. Obamova popularita vzrostla rychleji než ve dnech po zabití bin Ladina!

Co se tedy mohlo stát jiného? Stačí připomenout, že během posledních týdnů proběhly následující události:

Ukázalo, že automobilka General Motors je znovu zralá na bankrot a že po třech letech se státní účastní je v daleko horším stavu, než když ji Obama znárodňoval (více zde)

Byly zveřejněny další výsledky potvrzující, že ekonomika je v onom podivném stavu, kdy statisticky roste, ale nevytváří nová pracovní místa. Nezaměstnanost je vyšší než za meziválečné krize, a co je horší – podstatná část nezaměstnaných je bez práce tak dlouho, že ji přestali hledat a pravděpodobně i ztrácejí pracovní návyky.

Sektor malých firem je rozdrcen a téměř přestaly vznikat nové. Na rozdíl od deficitu a dalších makroekonomických záležitostí, kde je možné vést spory o viníka, je zcela zjevné, že tady jsou na vině Obamovy nové regulace zaměřené proti malým podnikům. „Ještě čtyři takové roky a v Americe už žádní podnikatelé nezůstanou,“ tvrdí časopis Forbes (zde).  Obsah dokumentů, které k tomu vydal americký podnikatelský svaz, jsem shrnul zde.

Během posledních týdnů se také dostaly na veřejnost podrobnější informace o akci „Fast and furious“, kdy americké úřady tajně dodávaly vojenské samopaly příslušníkům podsvětí a mexickým drogovým mafiánům. Minimálně v jednom případě byly tyto samopaly použity při vraždě amerických pohraničníků. Pravděpodobným cílem akce bylo naladit veřejnost pro podporu přísnějších zákonů proti držení zbraní. (více například zde)

V Libyi, kde americká armáda pomohla nastolit nový politický režim, bylo vypáleno americké vyslanectví a lynčován velvyslanec. Iránský prezident spílá Američanům a vyhrožuje vyhlazením Židů přímo v centru New Yorku.

Ptáte se, co z toho mohlo americké voliče tak nadchnout? Nebo co jiného se stalo? Je to prosté. Obama prostě uvolnil více peněz z volebního rozpočtu, a začal utrácet. Jako když závodník se silnějším motorem přišlápne pedál a soupeřům s nižší kubaturou prostě ujede.

To je patrné i z výzkumů zabývajících se pohledem Američanů na Romneyho. Ti, kdo znají jeho ekonomický program, s ním vesměs souhlasí, ale nejvíce je těch, kdo jej neznají. To je typický příznak situace, kdy jedna ze stran nemá dostatek peněz, aby dokázala své sdělení dostat k voličům.

Opakuje se tak scénář z roku 2008. Možná je to příznak toho, že se americká politická scéna změnila definitivně. Historicky tomu bylo tak, že pravice měla o něco více peněz (rozdíl nikdy nebyl dramatický) a levici zase nadržovala média, což v zásadě vedlo k vyrovnané situaci a střídání vlád. Na začátku 21. století pracují média nadále pro levici, ale levice má zároveň k dispozici násobně více peněz.  Logickým důsledkem pak může být ukončení tradiční střídání levice – pravice a přechod k vládě jedné strany.

Paradoxním rysem této situace je levicová rétorika o boji proti korporacím a bankám (financovaná právě těmi korporacemi a bankami a ospravedlňující právě ta opatření, na kterých korporace a banky nejvíce vydělají, zpravidla na úkor malých firem).

Za pár týdnů se asi vyrojí spousta komentářů, že Američané rozhodli…, Američané chtějí…, voliče nepřesvědčilo… , volby potvrdily, že Američané souhlasí.... A protože většina českých mediálních amerikanistů poměrně mechanicky opisuje z New York Times, objeví se i určitě i názory, že Američanům tak podpořili vládní reformu zdravotnictví (ve skutečnosti požaduje většina voličů její zrušení). Pravda je ovšem daleko banálnější. Když je rozdíl v penězích příliš velký, rozhodují rozpočty. V Americe stejně jako kdekoliv jindy.

Souhrnná odpověď na diskuzi:

V diskuzi zněla různá čísla. Pokud vím, v minulé kampani tomu bylo tak, že Obama měl k dispozici 771 milion dolarů vůči McCainovým 239 milionům (oficiálně zveřejněné údaje kampaní). Pokud započítáme i aktivity vedené přímo odborovými centrálami nebo neziskovkami jako MoveOn.org, je rozdíl větší. V kritických týdnech v rozhodujících oblastech měl Obamův štáb desetinásobný rozpočet.

Letos je situace zatím nejasná, nicméně vypadá to na velmi podobný rozdíl ve fondech.

Jo, a Georga Sorose to zatím stálo řádově 100 milionů dolarů, včetně podpory hnutí Occupy.

To všechno jsou veřejné údaje, celkem snadno vybrouzdatelné.

Navzdory tomu, co říkají komentátoři, nehrají Romneyho přeblepty významnější vliv. Ve výzkumech lidé tvrdí, že toho o Romneym nevědí dost, případně opakují hodnocení z Obamových klipů.