Bavorské lázně se po zdravotní reformě v Německu před 16 lety musely začít maximálně orientovat na klienty, kteří si péči plně hradí sami. Například lázním Wohlfühl-Therme v Bad Griesbachu na bavorsko-česko-rakouském pomezí kleslo od roku 1996 procento klientů, jimž pobyt a péči hradily zdravotní pojišťovny ze 65 procent na tři procenta. Lázně tak přešly na klienty, kteří jsou ochotni dávat peníze na své zdraví, lidé už to pochopili, řekl novinářům na dnešním kulatém stole v Plzni ředitel lázní s 5000 lůžky Dieter Lustinger.

Jeho slova potvrdil Peter Krieg, ředitel lázní Johannesbad v Bad Füssingu, které mají 1500 lůžek. Průměrná délka pobytu v obou lázních klesla za uvedená léta z 15 dnů na 5,6 dne, ale péče je intenzivnější.

"To, co je ochoten dát člověk za automobil, by měl investovat do zdraví, tedy svého těla," uvedl Lustinger. Podle něj byla zdravotní reforma politické rozhodnutí, ale od té doby přestali lékaři uznávat kvalitu lázní. "Museli jsme si najít jinou klientelu, protože i to minimum lidí, kteří k nám jezdí s podporou pojišťoven, od nich dostává tak málo, že to na léčbu nestačí," dodal. Do bavorských lázní jezdí stále více Čechů, nyní už jsou to až dvě procenta. Podle Simony Finkové z turistického centra v Regenu tam vozí klienty už pět cestovních kanceláří z Plzně a Českých Budějovic. Bavorské lázně sice nemají léčivé prameny jako třeba Karlovy Vary, ale jejich termální voda je výjimečná.

Podle Jiřiny Valentové, ředitelky státní Dětské lázeňské léčebny v Lázních Kynžvart, se české lázně soustřeďují na lékařskou a zdravotní péči více než bavorské lázně, které jsou hodně zaměřené na wellness pobyty. Ale české lázně už je také hojně zavádějí. Po zavedení nové lázeňské vyhlášky české zdravotní pojišťovny od října výrazně zpřísnily podmínky pro vysílání klientů do lázní. Problémem je podle Valentové také sociální nejistota lidí a platby regulačních poplatků. "Kvůli tomu nás zasáhl zhruba 16procentní pokles, zatímco loni byl nárůst," uvedla.

Podle organizátorů kulatého stolu odmítly české lázně účast na dnešním kulatém stole s tím, že "nepotřebují moc propagace".

Bad Griesbach má kromě velkého wellness centra a geotermálních lázní podle Lustingera také největší hřiště ve střední Evropě. "Klient vyhledává kromě klidu i výhodnost pozice mezi Pasovem, Salcburkem, Mnichovem a Lincem," uvedl. Lázeňské domy v Bad Griesbachu podporuje také zemská vláda Dolního Bavorska i okres Pasov.

Naopak lázně Johannesbad u rakouských hranic, největší termální lázně v Německu, žádné dotace nedostávají. "Nabízíme kromě wellness i komplexní zdravotní péči a máme také kliniku," uvedl Krieg. Lázně mají 1500 lůžek, tedy 17 procent lůžek v osmitisícovém městečku, které s 2,6 milionu přenocování konkuruje největším centrům v Německu. "Jsou tam ročně tisíce kulturních akcí, které financuje miliony eur místní správa turistického ruchu, většina akcí je zdarma," uvedl Krieg.