Obsah hovorů o možném rozpadu eurozóny se podle Jense Nordviga a jeho sloupku na VoxEU mění. Na jaře se mluvilo o řeckém odchodu („grexit“). V létě se mluvilo o neudržitelnosti financování španělského rozpočtu a v poslední době se debata přesunuje k tématu, zda by nebylo lepší, kdyby společnou měnu opustily silné státy jako Německo a Finsko.

Jaké jsou zásadní rozdíly mezi možným rozpadem eurozóny a rozpadem jiných měnových zón v minulosti?

1. Eurozóna je velká. Čítá pětinu světového HDP. Poslední rozpuštěná měnová zóna – Sovětský svaz – vytvářela pouze 2,5 procenta světového HDP.

2. Evropské finanční instituce hrají nepoměrně velkou úlohu ve světových financích. Evropské banky mají ve svých knihách 35 procent světových bankovních aktiv. To nemá s minulostí žádné srovnání.

3. Země eurozóny jsou bohaté. Jsou pětkrát bohatší než průměrná světová země. To může znamenat určitý nárazník. Politická nestabilita v důsledku náhlého propadu příjmů nemusí být tak velká jako u chudších zemí.

4. Euro je důležitá rezervní měna široce používaná v mezinárodních kapitálových transakcích. Opět se zde nerýsuje žádná paralela s dezintegrací jakékoli měnové unie v minulosti.

Podle agentury Bloomberg jsou podmínky v létě oznámeného nákupu dluhopisů ze strany Evropské centrální banky příliš přísné (aby vyhověly námitkám Německé spolkové banky) a nakonec povedou k tomu, že Španělsko se do programu nepřihlásí. ECB zatím odradila spekulanty, ale je prý jen otázkou času, kdy znovu začnou testovat její rozhodnost.

Podle serveru Eurointelligence.com už dochází ke kritickému přehodnocení myšlenky bankovní unie. EU bude mít nakonec bankovní unii, která nemá pro řešení krize žádný význam. Mario Draghi měl prohlásit, že pojištění vkladů může zůstat na národní úrovni. A tzv. resolution authority (což lze přeložit asi jako popis pravomocí dohledu při uzavírání a kapitálovém posilování banky) nebude ještě dlouho podrobně popsána ani navržena.

Anatole Kaletsky se ve svém komentáři pro Reuters domnívá, že polarizace americké politické scény bude polevovat.