Konferenci, probíhající na konci října za mediálního partnerství Právního rádce a s vymezením hlavních témat Nový občanský zákoník, Zákon o veřejných zakázkách a Novinky v právním řádu ve vztahu k veřejné správě, otevřel svým vystoupením hlavní autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš. Poslouchalo jej zhruba sto právníků, pracujících většinou v oblasti veřejné správy.

KAREL ELIÁŠ ZAČAL VĚCNÝMI PRÁVY...

Mluvil o věcných právech se zaměřením na nové instituty. Ty jsou podle něj v současném zákoníku neuvěřitelně podceněny a jejich úprava vychází z tradice 50. let. Nový občanský zákoník se to prý snaží napravit, upravuje je konvenčně, podle rakouského, německého a švýcarského vzoru. Významné je, že odpadá dvojkolejnost s obchodním zákoníkem.

Připomněl i to, že pro věcná práva platí numerus clausus - existují jen ta absolutní, s účinky vůči všem (například ve Francii nebo ve Španělsku to tak ale není). Poté se již věnoval držbě a jejímu novému rozdělení na řádnou (spojenou s vlastníkem), poctivou (tu, co je dnes zjednodušeně řečeno oprávněnou) a pravou (tu, která není nepravá).

Následně rozebral vlastnictví a spoluvlastnictví, kde se věnoval i podrobněji upraveným sousedským právům. Ta jsou podle něj potřebná nejen kvůli analogii s okolními státy, ale z racionálního důvodu: "Tam, kde lidé žijí vedle sebe, nejsnadněji vznikají konflikty."

... VĚNOVAL SE STAVBĚ NA CIZÍM POZEMKU I SPOLUVLASTNICTVÍ...

Mluvil například také o stavbě na cizím pozemku: Někdo může stavět na cizím pozemku v dobré víře, i tehdy ale musí být vlastník pozemku chráněn. Pokud ale o stavbě vlastník bude vědět a nezabrání jí (s úsměvem dodal, že se těší z nově platné zásady superficies solo cedit), bude se vlastník stavby moci domáhat, aby mu daná část pozemku byla za obvyklou cenu prodána. Stejně tak se vlastník pozemku bude moci domáhat, aby ji vlastník stavby koupil.

Zmínil také přestavek - člověk staví na svém pozemku, ale hranice jsou nezřetelné nebo vychází z určité situace a stavbou zasáhne část pozemku jiného. Pokud byl v dobré víře, za náhradu mu tato část pozemku připadne.

U spoluvlastnictví je zajímavé například to, nový občanský zákoník nepočítá s zákonným předkupním právem spoluvlastníků. Podle Eliáše je jejich věcí, zda si to při zřízení spoluvlastnictví upraví. Pokud spoluvlastnictví vznikne bez vůle spoluvlastníků, je zákonem založeno, ale jen na prvních šest měsíců, a to s výjimkou zemědělských podniků a rodinných obchodních závodů. Zmínil například i několik poznatků o zástavním právu, které bude liberálnější než doposud s rozumnou ochranou slabší strany. Přednáška profesora Eliáše vzbudila velikou pozornost a vyvolala i několik dotazů.

... FRANTIŠEK ZOULÍK NÁSLEDNĚ ZÁKONÍK ZKRITIZOVAL...

Profesor František Zoulík mluvil o problémech nového občanského zákoníku. Velmi kriticky, ale přesto přátelsky a vstřícně. Ke kritice podle něj ale patří i celkové zhodnocení, po dlouhé době podle jeho slov budeme mít zase jednou normální občanský zákoník. "Nikoliv soubor torz, toho si skutečně vážím," uvedl Zoulík. Kodex podle něj vyplňuje určité mezery, a to i ty, co byly v úpravě. Za klad rovněž považuje, že je psán srozumitelným jazykem.

Kde jsou problémy, ukáže až konkrétní aplikace, nelíbí se mu však ale obrat "má se za to", o kterém tvrdil, že jde o nevyvratitelnou domněnku, ale byl jak Eliášem, tak bývalým náměstkem ministra spravedlnosti Filipem Melzerem přesvědčen, že jde o vyvratitelnou právní domněnku. Zoulík je zklamán tím, že zákoník není moderní, a to nejen kvůli tomu, že vzorem byl návrh z roku 1937, vzniklý v poměrech kdy převažovala malozemědělská výroba. Slabší stranou dnes prý často nebývá nájemce, ale pronajímatel, jenž například pozemek pronajímá velkým společnostem.

Kritizoval i zásadu superficies solo cedit. Platí sice ve většině právních řádů, u nás však vzbuzuje řadu těžkostí. Třeba kvůli tomu, že u nás od 1950 neplatila nebo kvůli pochybnostem o oprávněnosti této zásady v dnešní době. Vznikla totiž v římském právu, kdy měly stavby povahu dřevěných ohrad a kůlen, dnes jde často o atomové elektrárny, mrakodrapy...

Vytkl například i novou terminologii, se starou totiž vyrůstaly generace právníků. Zoulík má i výhrady proti systému, který NOZ zvolil. Svůj výstup uzavřel tím, že byl vždy zastáncem kodifikace, kterou považoval za nutnou součást kontinentálního práva, k čemuž ale dodal své novější stanovisko: "Tento názor ve stáří poněkud reviduji, za ideální považuji právo jako otevřený systém." Podle něj bude nový občanský zákoník překonán vývojem již ve chvíli, kdy vstoupí v účinnost.

... A KAREL ELIÁŠ REAGOVAL

Na jeho vystoupení reagoval opět Eliáš, který vysvětlil, že když nový občanský zákoník používá obrat "má se za to", jde o vyvratitelnou právní domněnku, pokud "platí", jde o nevyvratitelnou právní domněnku a když "hledí se", jde o fikci současným pohledem. Zdůraznil, že v novém občanském zákoníku nejde jen o ochranu slabší strany, ale o ochranu slabšího. Řekl také, že i elektrárna spadne, ale pozemek zůstane... V některých věcech se tak Zoulík prokazatelně mýlil, v jiných ale mohl mít pravdu.

---

Zkrátka skoro na všechno, co se týká nového občanského zákoníku, mohou existovat dva různé pohledy. Přepisy některých ze zajímavých přednášek, které na konferenci zazněly (například z úst Filipa Melzera, Františka Korbela, Jana Sixty nebo Ondřeje Veselského), najdete v příštích číslech Právního rádce.

 

Když nový občanský zákoník používá obrat "má se za to", jde o vyvratitelnou právní domněnku, pokud "platí", jde o nevyvratitelnou právní domněnku a když "hledí se", jde o fikci současným pohledem.

 

František Zoulík, Filip Melzer a Karel Eliáš během polemiky o novém občanském zákoníku a o jeho dopadu na veřejnou správu.

Náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta vysvětloval problematiku veřejných zakázek.

Foto Atlas consulting

Související