Izraelský plán na rozšíření židovských osad na palestinských územích o dalších zhruba 3000 nových ubytovacích jednotek vyvolává v Evropské unii znepokojení a kritiku. Šéfové diplomacií zemí EU tento záměr v pondělí odsoudili.

Kritizovali ale i víkendové vyjádření představitelů radikálního palestinského hnutí Hamás, podle nichž Izrael nemá právo na existenci. "Tady jsme zaujali postoj, že tento krok je horší než zločin. Je to blbost," řekl na adresu izraelského plánu šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Podle něj jde o velkou překážku pro blízkovýchodní smíření, která by prakticky znemožnila možnost palestinského státu. "Člověk musí i k přátelům někdy být otevřený a říci jim, že dělají chyby," řekl Schwarzenberg s tím, že věří, že Izrael v této věci ustoupí.

Švédský ministr zahraničí Carl Bildt už před jednáním podobně jako Schwarzenberg upozornil hlavně na projekt týkající se území označovaného jako E1. Ten by oddělil západní břeh Jordánu od východní části Jeruzaléma a vrazil by "klín" mezi severní a jižní část západního břehu - tedy území spadající pod palestinskou samosprávu.

"To, co Izraelci udělali u E1, posunulo názory v Evropě," prohlásil podle agentury AP na adresu izraelských vizí Bildt při příjezdu na dnešní zasedání. "Nemyslím, že Izraelci si toho jsou vědomi," dodal.

Konec režimu dvou států

"Velmi silně zaznělo odsouzení plánů Izraele na výstavbu nových osad, zejména v pásmu E1, což je vnímané jako absolutně neakceptovatelné," řekl českým a slovenským novinářům po obědě, na kterém se tímto tématem ministři zabývali, šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák.

Podle něj by prosazení tohoto plánu v podstatě znamenalo konec režimu dvou států, což je politika prosazovaná mezinárodním společenstvím v rámci snah o nalezení řešení v konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

EU považuje jakékoli židovské osady na území okupovaném od války v roce 1967 za porušení mezinárodního práva. "Očekávám, že celá EU bude silně proti tomu," řekl britský ministr zahraničí Wiliam Hague před jednáním.

Česká republika je v rámci EU obecně považována za "proizraelskou". Svědčí o tom i to, že ČR jako jediná ze zemí EU nedávno hlasovala v OSN proti udělení pozorovatelského nečlenského statusu Palestině. Podobně jako Praha ale postupovaly třeba USA či Kanada a několik dalších států, naopak 138 dalších Palestinu v hlasování podpořilo. Češi argumentují tím, že nevěří, že uznání Palestiny v OSN přispěje k míru.

Podle slovenského ministra byla EU blízko tomu, aby při hlasování v OSN vystoupila jednotně. "Nebyli jsme daleko od toho, abychom byli všichni na jedné pozici," podotkl Lajčák. Nakonec se to ale nepodařilo. Důvody, proč se tak stalo, nechtěl blíže rozebírat. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová podle něj jasně řekla, že každá země má právo a své důvody pro to, aby hlasovala, jak hlasovala.

"To není klub, ve kterém by si lidé nadávali za to, že někdo má jiný názor," řekl k tomu Lajčák. "Naše názory na to, co se děje v regionu a na to, jak hodnotíme vývoj mezi Izraelem a Palestinci, jsou velmi příbuzné a podobné," zdůraznil vzápětí.

Související