Oba ostatně už před tím doceňovali podporu sympatizantů, kteří je do voleb poslali svými podpisy. Zřejmě pro ně ta čísla hodně znamenají. Oba naznačují, že to byly hlasy pro ně. A mám za to, že oba měli plný nárok kandidovat a mám za to, že to tak bylo dobře. A mají i můj potlesk. Volbou prošli a měli by si ve svých přirozených prostředích za jméno psát: “Kandidát na prezidenta v roce 2013”  Takovou výhodu pak používat a nechat třeba zrát. A případně skutečně vstoupit do politiky. Ale vstoupit dveřmi!

Pozoroval jsem komunální politiku na dvou místech v republice, což je málo, ale jistého obecného soudu se dopustím: Pokud chtěl místní politik uspět, znamenalo to pro něj chodit předchozí volební období pravidelně na jednání zastupitelstva jako divák. Poté průběžně analyzovat kroky zastupitelů spolu s ekonomem, právníkem, mediálními poradci.  Několikrát za ty čtyři roky pozlobit výrazným hlasem a psát a diskutovat problematiku obecního života. A po čtyřech letech tvrdé práce postavit kandidátku, která by volby vyhrála. O to více je třeba analyzovat, jak se připravovala referenda (s volbou prezidenta souběžná) v Plzni a Praze 7, která tlačí radnice silou občanského hlasu. Kolik práce a odbornosti to stálo!

Zdá se mi, že probuzená občanská společnost není vyjádřena počtem hlasů, jakkoli úctyhodným (a oba mají mít ode mne opětovně i blahopřání) ani zájmem mladých, ani skvělou kampaní - ale solidní prací. Kampaňovitost političtí matadoři vždycky přepískají. Jsou totiž zvyklí na stranické řemeslo. Kampaňovitost je na draka. Kampaňovitosti se bojím, protože působí příliv, který následuje odlivem. A jakkoli je od roku 1989 možno pravidelně pozorovat přílivové vlny zájmu o veřejné dění, zvoněním klíčů se politika dělat nedá. Vyhlížím trochu politické strategie, ale - pravda - ta se rychle naučit nedá. K ní člověk zraje.

Možná bych mohl čekat více politické dospělosti a skutečného zájmu o republiku i od třetího v pořadí. U lidovecké kandidátky to byla zvládnuto s noblesou. I statečný kandidát ODS zaslouží poklonu. Poslední v řadě byla paní, která s úsměvem řekla, že své umístění předpokládala a získané hlasy zúročí. A věřím, že to ve své důslednosti udělá. Další neúspěšní kandidáti - a zvláště ti nepolitičtí - by se měli pustit do politické práce (což nemusí znamenat zakládání strany), či skutečně probouzet občanskou společnost k důsledné práci a vytrvalosti, pomoci jim svým jménem či nastrčit svůj krk. Protože jen takové práce se političtí čerti bojí!