Data mohou vyprávět řadu zajímavých příběhů, o tom co se děje kolem nás. Mohou dokonce poukázat na společenské nepravosti, o kterých jinak slyšíme pouze díky jednotlivým případům v médiích. Dnešní příběh bude o manipulování s cenou veřejných zakázek v Česku. Role vypravěče se tedy neujímá žádný přímý svědek korupce, ale právě pouze samotná data, která je dokonce možné získat z veřejného informačního systému o veřejných zakázkách. Výsledky jsou převzaty ze studie IDEA.

Jak se zadávají zakázky?

Systém zadávání veřejných zakázek v Česku není jednoduchý. Každý zadavatel (ministerstvo, úřad) nejdříve musí určit odhad ceny, za kterou se zakázka může maximálně vysoutěžit.

Na tom by ještě nebylo nic špatného, kdyby ovšem volba odhadované ceny neovlivnila přímo způsob výběrového řízení. Například pokud plánovaná stavba v roce 2007 byla odhadnuta pod 20 miliónů, zadavatel nebyl nucen dělat otevřené řízení, ale mohl naopak oslovit přímo několik oblíbených firem.

Kumulace = manipulace zakázek

Grafy 1 a 2 jednoduše ukazují, co se stalo s odhadovanými cenami zakázek poté, co vláda v roce 2007 nastavila právě limit na 20 milionu. Najednou se asi 180 zakázek naakumulovalo těsně pod limitem. To samozřejmě není náhoda a lze to vysvětlit právě jenom tím, že začala existovat možnost, jak se vyhnout otevřené konkurenci při vybírání vítěze. Tento trend pokračoval až do poslední změny zákona v roce 2012, kdy se limit snížil na 10 miliónů.

Graf 1: Distribuce zakázek před zavedením limitu  

 

Graf 2: Distribuce zakázek po zavedení limitu

Možná si někdo řekne no a co má být. Problém je, že při neexistenci reálné soutěže může docházet k nesprávnému výběru dodavatele, především díky potenciální korupci. Dále lze též ukázat, že u naakumolovaných zakázek (graf 3 – křivka pro jiné typy řízení) nedocházelo prakticky k žádnému snížení odhadované ceny během řízení. To tedy potvrzuje, že skutečně mohlo docházet k nepravostem a mezi oslovenými firmami nedocházelo k žádné skutečné soutěži.


Graf 3: Rozdíl odhadované a vysoutěžené ceny kolem limitu                   

Co to vše znamená?

Především tyto výsledky ukazují, jak je důležité mít k dispozici velmi detailní data o chování veřejné správy. Můžeme snadno ukázat, jak zadavatelé veřejných zakázek dokáží velmi dobře využívat a zneužívat pravidla pro výběr toho „správného“ dodavatele a jaké to má negativní dopady na vysoutěžené ceny. Znalost těchto faktů je velmi důležitá při upravování právních norem a zefektivňování státní správy.

 

Filip Pertold,

Think-tank IDEA a Aarhus University