Šestadvacetiletý estonský podnikatel Vladimir Funtikov má za sebou úspěšná studia na univerzitě, start malé technologické firmy a šílený nápad. Jeho firma Creative Mobile vytváří hry do chytrých mobilních telefonů. A Funtikov nyní přišel s návrhem, že hraní na mobilech by se mělo vyučovat jako předmět na univerzitě – mimo jiné i proto, že jeho firma s pobočkami v Tallinnu, Petrohradu, New Yorku a Londýně a zaměstnávající 60 lidí, nemá dostatek šikovných vývojářů a programátorů.

Článek s jeho nápadem v největším estonském deníku Äripäev vyvolal příslušnou odezvu hlavně doma v Estonsku. Ale tam jsou – pokud jde o technologické start-upy – zvyklí na ledasco. Především na to, že zdejším technologickým startu-upům je Estonsko hned malé, takže už od doby, kdy tu vznikl Skype, zdejší podnikatelé přemýšlejí globálně. Ke startu využívají nezvyklé podnikatelské kultury, která se tu vytvořila třeba i fungující elektronické státní administrativě a otevřenosti politiků vůči novým nápadům a technologiím. Tak například prezident Toomas Hendrik Ilves loni jako první hlava státu na své twitterovém účtu svedl „souboj“ s americkým ekonomem Paulem Krugmanem o podstatě estonského hospodářského úspěchu. Nebo tento měsíc končí zkušební výuka programování jako nového předmětu pro žáky prvního stupně základních škol.

V populárním rozhlasovém programu o technologických firmách Restart, který moderuje poslanec a sám zakladatel úspěšného start-upu Andrej Korobejnik, představili autoři pro letošní rok deset nových malých estonských firem, které stojí za pozornost. Už zmíněný Creative Mobile je na druhém místě. Na prvním je Transferwise, webový portál pro mezinárodní převody peněz bez bankovních poplatků. Třetí je Erply dodávající firmám logistické a nákupní programy. Mezi dalšími perspektivními projekty jsou sociální síť zaměřená specificky na inženýry technických oborů nebo firma vyvíjející software pro chytré předpovědi počasí pro přímořské regiony.

Když jsem předloni dělal reportáž o malých dravých estonských firmách a mluvil s jejich manažery jako třeba už zmíněné Erply nebo s šéfem virtuální zkušební oděvní kabiny Fits.me, překvapilo mě, s jakým sebevědomím hovoří o tom, že jejich produkt má uspět na těch nejnáročnějších trzích v západních Evropě a v USA. Něco vymyslet, vypilovat a pak si k investorům do Londýna nebo do New Yorku dojet pro peníze na další rozvoj podnikání bylo pro ně naprostou samozřejmostí.

Ovšem, že ne každý Estonec se rodí s laptopem v ruce a vysokým sebevědomím, ale kultura podnikání, která se tam rozvinula po úspěchu Skype a díky jeho vývojovému centru, které stále zaměstnává kolem 400 lidí, je neuvěřitelná.

Vláda to podporuje, protože je jí jasné, že jen s vysokou přidanou hodnotou má estonské hospodářství naději na dlouhodobý úspěch. Malý stát navíc na úspěchu technologických firem staví svoje vlastní image. Ale zároveň také podle žebříčku Světové banky Doing business je Estonsko z postkomunistických evropských států nejlepší, když si tam chcete založit firmu a podnikat. Celosvětově je na 21. místě, zatímco třeba Česko až na 65. Za povšimnutí stojí, že elektronická státní správa nejen řadu věcí urychluje, ale zároveň dramaticky omezuje možnosti korupce.

V nadšení nad podhoubím, jaké v estonském technologickém průmyslu panuje, loni list Wall Street Journal napsal, že Estonsko má v Evropě nejvíce start-upů na hlavu. To vyvolalo v mainstreamových i specializovaných médiích vlnu článků, která se snažila odpovědět na to, proč jsou Estonci tak podnikaví a tak úspěšní. Kromě vlivu elektronické státní správy a Skype ale nikdo nepřišel s nějakým dalším přesvědčivým argumentem. Psalo se o individualistické nátuře Seveřanů zocelených sovětskou okupací nebo o tom, že každý si je ze sovětských časů zvyklý udělat co nejvíce věcí sám.

Já sám se kloním k výkladu, že za tím je jistá sveřepost vzešlá z kombinace historické protestanské pracovní etiky, přežití malého národa navzdory nepřízni dějin a sázka n otevřené podnikání ze strany mladých politiků, kteří měli na počátku obnovy nezávislosti v 90. letech minulého století nějakou vizi, kam chtějí stát dovést.

Ale nebojte se, Estonci nejsou roboti, jsou to jen lidé. Jinak by na devátém místě nejperspektivnějších letošních start-upů nemohla být tak trochu jiná seznamka flirtic.com.

Související