Největší výzvy pro penzijní reformu by rozdělil do dvou částí. "V Česku neexistuje politická jednota a otázka je, zda nový systém může být stabilní více let. Z ekonomického pohledu pak považuji za největší výzvu počet účastníků," říká pro IHNED.cz Roger Gascoigne, Partner odpovědný za služby pro pojišťovnictví v KPMG Česká republika.

Fondy účastnící se reformy podle něj nevědí, jestli bude jejich trh tvořit 5 nebo 20 procent populace. "Je to ale i tak silný základ pro budování systému do budoucnosti. Až bude ekonomika silnější, měla by se 3 procenta odváděná z prvního do druhého pilíře zvýšit na 4 až 5 procent a to by lidi mohlo nalákat," doplňuje.

Podle stávajících pravidel reformy si můžou lidé snížit odvody na státní důchod o 3 procenta, přidat k nim 2 procenta ze svého a ty umístit do penzijních fondů, kde můžou více vydělat ale i ztratit. Podle experta z KPMG je ale důležité především to, že se reforma v Česku vůbec děje . "Každá cesta začíná prvním krokem a její parametry se dají upravit později," říká v rozhovoru pro IHNED.cz Gascoigne.

Kde jsou podle vás hlavní příčiny toho, že se penzijní reformy účastní zatím 5 tisíc Čechů?

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Nikdo neví, co se stane v budoucnosti a jaká ta účast ve výsledku bude. Mluví se o vstupu 5 až 20 procent obyvatelstva a to je široké pásmo. Ještě v roce 2012 byl podle našeho průzkumu zájem kolem 19 procent. Vzhledem k politické nejistotě a absenci větší mediální pozitivní kampaně se ale dá očekávat, že účast bude nižší.

Není ale možné posuzovat celkovou účast na základě stávajícího zájmu. U třetího pilíře jsme jasně viděli, že lidé využívají pro uzavření smluv až té úplně poslední možnosti. Myslím si, že se to zopakuje i nyní. Lidé starší 35 let mají půl roku na to, aby se definitivně rozhodli, zda do druhého pilíře vstoupí. Největší zájem tedy bude až na konci června.

Je nutný politický kompromis, který by reformu jako takovou zastřešil?

Byznys s důchody

Některé penzijní společnosti v obavách o nedostatečný počet klientů a politickou nejistotu do druhého pilíře ani nevstoupily.

Ostatní fondy si věří, že do druhého pilíře dokáží sehnat dostatek lidí, pomalu se ale smiřují s nižšími zisky.

Pro koho je tedy penzijní reforma výhodná - pro penzijní společnosti? Pro spořící Čechy?

O byznysu penzijních společností a penzijní reformě jsme se v pořadu  Face to Face bavili s Jiřím Rusnokem, šéfem PF ING a Karlem Svobodou, šéfem PF ČSOB.

Videozáznam diskuze najde už zítra na IHNED.cz.

Nový systém je jasným kompromisem. Vzhledem k demografickému vývoji a stavu důchodového účtu je lepší nějaká reforma než žádná. Volba nepovinné formy spoření na důchod ale byla politická nutnost. Z ekonomického úhlu pohledu se dá říci, že povinná účast v druhém pilíři by pro lidi byla atraktivnější a finančně výhodnější, protože vede ke snížení nákladů.

Zkušenost, kterou máme například z Velké Británie, je ale taková, že lidé odkládají rozhodnutí o spoření na důchod až na okamžik, kdy je příliš pozdě. V jiných zemích (například v Polsku) funguje povinná forma spoření, ale to je spíše politická než ekonomická otázka.

Má Česko dostatečnou regulaci penzijního systému?

Ano, a je namístě, aby byla přísná. Mluvíme tu o úsporách lidí a ti musí mít jistotu, že jsou jejich peníze v bezpečí. Regulace finančních trhů v Česku je obecně na velmi dobré úrovni a penzijní systém potřebuje nejsilnější regulaci na celém trhu.

Vláda se určitě poučila ze sousedních zemí, například v otázce regulace nákladů. V Evropě existují případy, kdy náklady na správu majetku a marketing byly příliš vysoké.


Srovnejte výhodnost navýšení příspěvku


Zadejte Váš stávající příspěvek do spoření a zjistěte kolik byste si měli spořit ideálně.



>> Spočítat


 

V okolních zemích se projekty kvůli krizi zjemňovaly. Má česká cesta šanci na úspěch?

V Polsku, na Slovensku i v Maďarsku museli reagovat na finanční krizi. My jsme nyní ale ve zcela jiné pozici. Oni kvůli ekonomickým problémům odvody ze mzdy (z prvního do druhého pilíře) snižovali. V Česku už na nízkých úrovních začínáme.

Aby ten systém nicméně fungoval v budoucnu efektivněji, musejí být ty odvody vyšší než současná 3 procenta. Ale je lepší začít na třech a zvyšovat, okolní země jsou ostatně na podobných úrovních. Je to silný základ pro další budování systému.

Podle vás by tedy odvody měly být v Česku vyšší?

Z ekonomického úhlu pohledu ano. Je důležité, aby ten fond byl dost veliký, aby důchod byl výhodnější oproti státnímu. Ideální řešení ale musí být i politické. Až bude ekonomika silnější, měla by se ta 3 procenta zvýšit na 4 až 5 procent.

Související