Projekt ministerstva vnitra, který má státní správě díky centrálním nákupům telekomunikačních služeb uspořit stovky milionů korun ročně, stále žije. Přitom ještě minulý týden se zdálo, že je definitivně pohřbený.

Vnitro totiž plánovalo úhybné manévry, protože mu antimonopolní úřad zbořil první kolo lednových elektronických aukcí a veřejně deklaroval, že má ke koncepci vážné výhrady.

Jenže teď zasáhla vláda premiéra Petra Nečase. Nechce se jen tak vzdát a ve středu pověřila vnitro, aby neustupovalo a v přípravách akce krkolomně nazvané Koncepce nákupu datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (KIVS) dál pokračovalo.

Podle Nečase se vnitro nemusí ohlížet ani na to, že si dvě firmy stěžovaly u antimonopolního úřadu. „Není nutný překotný ústup jen proto, že si to vynucují některé firmy,“ řekl Nečas.

Kabinet tak podstupuje velké riziko. Antimonopolní úřad projekt dál prošetřuje a hrozí, že ho v blízké budoucnosti nařídí celý úplně zrušit.

„Vláda nás ale pověřila, abychom vypsali nové elektronické aukce,“ uvedl náměstek ministra vnitra pro informatiku Petr Solský. Nachystány by podle něj mohly být v létě.

Do té doby si jednotlivé úřady musí prodloužit stávající a někdy i méně výhodné kontrakty, které měly vypršet koncem března. Nastavit je mají na "dobu nezbytně nutnou" s tříměsíční výpovědní lhůtou.

Vnitro zároveň navrhlo ještě jednu novinku: všechna ministerstva a další dotčené organizace budou muset do konce října nahlásit, jaké ceny za telekomunikační služby vysoutěžily. Takové komplexní srovnání tady totiž zatím chybí a není tak jasné, zda se někde nenakupuje zbytečně draho.

Firmy: Diskriminují nás

V řádu měsíců už by také mohlo být jasné rozhodnutí antimonopolního úřadu. Na něj se obrátily dvě společnosti. Jde přitom o firmy, které vnitro do aukcí kvalifikovalo a společnosti tak měly dostat šanci na nový výdělek. Navíc měly svou nabídkou přispět k větší konkurenci a stlačit ceny dolů.

Firmy ha-vel internet z Ostravska a České radiokomunikace se však po kvalifikačním kole rozhodly, že tendr nechají prověřit u ochránců hospodářské soutěže. Ha-vel v prosinci, v lednu se přidaly i České radiokomunikace.

Nelíbí se jim podmínky, které mají firmy splnit. Jde údajně o diskriminaci. Soutěž prý zvýhodňuje firmy, které už jsou v systému KIVS, jenž v zastaralé podobě běží od roku 2007, zavedené.

„Soutěž jsme napadli kvůli diskriminačním podmínkám ve výběrovém řízení, které jednoznačně zvýhodňují stávající poskytovatele služeb,“ uvedl už dříve Pavel Halfar, jednatel společnosti ha-vel internet.

Krátká doba na přenos dat

Proti dynamickému zadávacímu systému, který vnitro jako novinku navrhuje a který má umožnit úřadům pružněji soutěžit ceny telekomunikačních služeb a zapojit do systému nové firmy, Halfar v obecné rovině nic nenamítá. Nelíbí se mu ale detaily, které prý ve výsledku jeho firmu znevýhodňují.

Halfar tak například napadl i údajně krátkou dobu, kterou vnitro v zadávací dokumentaci poskytlo na převod dat u několika tisíc služeb. Lhůta byla 20 dní.

„Není v možnostech žádného operátora působícího v ČR provést migraci takovéhoto množství služeb v tak krátkou dobu,“ dodal Halfar.

ÚOHS: Je tam podstatná vada

Podle šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje jeho lidé při prošetřování zakázky získali „důvodné podezření, že samotný dynamický zadávací systém obsahuje podstatnou vadu“.

„Ta by mohla znamenat neregulérnost desítek či stovek zakázek, jež budou přes systém zadány. Jde o chybu zásadní, která by mohla mít na celý KIVS velice negativní dopady. Ve světle tohoto podezření je postup Úřadu zcela logickým krokem, který může zabránit budoucímu napadení těchto zakázek z důvodu možné diskriminace potenciálních dodavatelů,“ uvedl Rafaj.

Jeho úřad proto v prosinci napřed pozastavil celé zadávací řízení a počátkem minulého týdne pak předběžné opatření zmírnil, když zakázal uzavírat smlouvy na zakázky zadané v dynamickém nákupním systému.

Výhodnější ceny za volání a internet

Inovace projektu KIVS byl původně připraven na čtyři roky - od letoška do roku 2017.

Má sjednotit nákupy internetových služeb a volání z pevných linek pro státní úřady, aby si to ministerstva a další organizace nemusely zařizovat samy. Díky centrálním nákupům a právě flexibilní možnosti soutěžit ceny i po jednom roce či dvou letech se přitom měly ušetřit stovky milionů korun.

Výpočty ministerstva vnitra přitom vycházejí z toho, že během čtyř let se za telekomunikační služby utratí v celé zemi zhruba 4,5 miliardy korun.

Projekt zrozen už za Topolánka

KIVS vznikl už v roce 2007 za Topolánkovy vlády. Tehdy ale nákupní ceny nechala zafixovat na čtyři roky dopředu, což se ukázalo jako velká nevýhoda. Hospodářská recese v letech 2008 a 2009 totiž srazila ceny dolů, ovšem úřady s nimi podle smluv nemohly hnout.

V roce 2010 tak tehdejší ministr vnitra Radek John (VV) začal připravovat úpravy celého systému nákupů a chtěl do něj zanést větší pružnost pro vyjednávání o ceně. Jenže ani John, ani jeho nástupce Radek Šmerda nedokázali nachystat takový projekt, který by obstál před antimonopolním úřadem.

Napoprvé pak neuspěli ani podřízení současného ministra vnitra Jana Kubiceho. Teprve ve druhé polovině loňského roku překlenuli všechna úskalí formalit a na podzim pustili do soutěže dvanáct uchazečů, kteří měli soupeřit v lednových aukcích. Ty se ale nakonec konat nemohly.

Související