Jako členka hráčského výboru (WTA Players' Council) se chystám na zasedání, které nás čeká v polovině března. Uskuteční se v Miami, kde je v té době společný turnaj mužů i žen druhé nejvyšší kategorie po grandslamu.
Do hráčského výboru, nejvýše postaveného hráčského orgánu profesionální ženské tenisové asociace WTA, jsem byla zvolena loni na turnaji US Open. Klíčovou roli v něm hraje Serena Williamsová, jejíž hlas má navenek opravdu velkou váhu. Výbor má pak přímou možnost oslovovat jménem hráček vedení, přinášet mu své požadavky a náměty a vyjadřovat se k nejrůznějším opatřením, která tato organizace připravuje.
V současnosti je v našem sportu znát velký tlak hlavně na zrychlení hry kvůli komerční atraktivitě televizních přenosů. Testují se nová pravidla, na ženských turnajích je to například náhrada třetího setu tzv. super tie-breakem či na mužských turnajích zavedení platného podání, i když při něm míček tečuje síť (tedy uznání tzv. "prasátka"). O úpravě pravidel - tedy o tom, která opatření budou trvale platit - by měla rozhodnout letos v květnu tenisová federace ITF. Její zasedání se uskuteční v rámci grandslamového turnaje French Open.
Od loňského září, kdy jsme se ve výboru sešly naposled, jsme zatím mnoho podstatných věcí nevyřešily. Je ale evidentní, že i když návrhy hráček na úpravy pravidel nebo kalendářové změny jsou podle mě rozumné a přínosné, rozhodující slovo pro jejich přijetí či zamítnutí bude mít někdo jiný. Tedy ti, kdo turnaje platí a organizují. A logicky sledují především obchodní hledisko.
Může se nám to sice nelíbit, můžeme s tím polemizovat, ale jak by řekl Jára Cimrman, to je tak jediné, co s tím můžeme dělat.
