Od roku 2013 je státní podpora na penzijním připojištění připisována pouze účastníkům spořícím alespoň 300 Kč měsíčně. Nejvyšší státní příspěvek (230 Kč) pak lze získat při důkladné měsíční úložce 1000 korun.

Někteří lidé se na důchod připravují dokonce velmi důkladně. Dokazuje to například případ občana, který si na penzijní připojištění měsíčně odkládá 9000 korun. To je nejvyšší částka sjednaná on-line zaznamenaná analytiky serveru Sfinance.cz.

Nejedná se ale jen o nějaký on-line extrém způsobený "překliknutím". Existenci podobných klientů s radikálně vysokými úložkami potvrdily i penzijní fondy. Jsou jich prý řádově stovky.

Důchodové spoření si už sjednalo přes 22 tisíc lidí. Vnímají jej jako doplněk ke stavebnímu spoření - čtěte ZDE 

Formou penzijního připojištění (třetí pilíř) si na stáří koncem roku 2012 spořilo celkem 5,1 milionu občanů. Šetření na stáří se díky probíhající penzijní reformě stalo žhavým tématem. Stejně tak však byla oživena svízelná otázka: "Kolik že si mám spořit, aby se mi to vyplatilo?"

Například vedoucí úseku administrativy fondů AXA penzijní společnosti Pavel Trávník tvrdí, že eviduje téměř 400 klientů, jejichž měsíční příspěvek přesahuje 10 tisíc korun. Existenci obdobné klientely potvrdila i ČSOB Penzijní společnost...

Obecně se jedná o skupinu klientů, kteří jsou takzvaně "v nároku", tedy mohou si kdykoliv požádat o výplatu svých prostředků, anebo se k němu blíží. Zhruba polovina z nich je starší 55 let.

Proč takové sumy?

Penzijní společnosti jsou známy svým vysoce konzervativním přístupem k investování klientských prostředků (je zde nejvíce patrný respekt k financím "na stáří"). Investují tak prostředky pouze do zajištěných aktiv. 

Takto značně střádající klienti tak podle mluvčího Penzijní společnosti České pojišťovny Petra Brousila využívají penzijní připojištění jako spořicí nástroj, který přináší mnohem vyšší výnos než spořicí účty v bankách. A to navíc s garancí takzvané kladné nuly.

Aktuálně činí například nejvyšší nabízená roční úroková sazba u tří bank 1,80 %. Je však třeba přiznat, že v průběhu loňska se mnohé držely i kolem 2,50 %, byly tedy mírně vyšší. 

Pokud se však ke zhodnocení penzijních fondů připočte ještě maximální státní příspěvek a maximální daňová úleva (každý rok 4500 korun), tak lze dosahovat velmi "pěkného" celkového výnosu. "Takovou kombinaci bezpečí a výnosu prostě jiné běžné způsoby investování nebo spoření prostě nenabídnou", doplnil Brousil. 

Druhý pól extrémů

Pomineme-li několik set zmíněných "über-spořitelů", zůstává nám mnohem početnější skupina tisíců, ba desetitisíců lidí, jejichž měsíční úložky jsou spíše v symbolické výši jedné či dvou stovek korun. Sice ve svém pomyslném seznamu úkolů mají kolonku spoření na stáří odškrtnutou, nelze však říci, že jakkoliv efektivně.

Jak už totiž bylo výše zmíněno, na jakoukoli částku nižší 300 Kč měsíčně se nevztahuje nárok na získání podpory od státu.

Brousil však upozornil také na pasivní přístup ke spoření, "například spořit si na penzi celý život jen 500 Kč a myslet si, že jsem zajištěný."

 



Srovnání penzijního připojištění


Jednoduše a on-line porovnejte výkonnost všech penzijních fondů a uzavřete penzijní připojištění s tím nejvýhodnějším.  



>> Spočítat penzijní připojištění


 

Proč? Pokud si člověk spoří na důchod, měl by prý své klady přizpůsobovat tomu, kolik vydělává (pravidelně navyšovat svůj vklad), a to i s ohledem na to, jaká je maximální podpora státu. Dnes je proto optimální spořit si alespoň 1000-2000 Kč.

Na druhou stranu vyšší počet spořitelů, kteří si ukládají zmíněnou symbolickou stovku, může znamenat jen jistou míru jejich vychytralosti. Nechceme-li totiž podceňovat jejich schopnost předvídat budoucí vývoj svých příjmů, musíme zmínit další faktor: 

Mnoho lidí si loni uzavřelo penzijní připojištění takzvaně "na honem", snažili se stihnout nejlákavější vějičku dřívějšího penzijního připojištění, garanci kladné nuly, tedy nezáporného zhodnocení svých příspěvků. Ta totiž s příchodem penzijní reformy skončila, nové smlouvy od roku 2013 ji už nenabízí.

Lze tedy předpokládat, že se budou až letos řádně a v klidu zamýšlet, jak velkou částku budou opravdu vzhledem ke svým možnostem spořit.

Pohled na historický vývoj penzijního připojištění v ČR potvrzuje, že Češi takto opravdu průběžně činí a své příspěvky postupně navyšují. Průměrný měsíční příspěvek účastníka v roce 2012 sice nečinil ani 500 Kč, o kterých finanční experti často hovoří jako o "minimální vhodné částce", historicky však začal opět narůstat. 

Průměrný měsíční příspěvek účastníka na penzijní připojištění
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru